7 C 29/2021-24 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne 17. 12. 2020 se žalobce domáhal zaplacení částky 5 637 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 11. 2. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 %. 2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], jako původním věřitelem a postupitelem, a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalobkyně], jako postupníkem na novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne [datum] úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději [datum]. Předmětem žaloby je dosud nesplacená jistina úvěru ve výši 5 000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 637 Kč. Původní věřitel žalované vyplatil úvěr ve výši 5 000 Kč dne 26. 1. 2017. Za předpokladu, že by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky, požaduje žalobce, aby soud nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalovaná na úvěrovou smlouvu ničeho neuhradila. 3. Žalovaná nesouhlasila s úhradou nákladů řízení. Tvrdila, že neobdržela předžalobní výzvu ani oznámení o postoupení pohledávky původního věřitele. 4. K nařízenému ústnímu jednání se ani jeden z účastníků nedostavil. Zástupce žalobce omluvil svoji neúčast u ústního jednání. 5. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku, každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 6. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 7. Podle § 580 Občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakože právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US [číslo] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením Občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 9. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají prověřitelé na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“. 10. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi postupitelem, [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], a žalobcem jako postupníkem, vyplynulo, že původní věřitel pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobci v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku. 11. Z důkazu smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], jako úvěrující, a žalovaná jako úvěrovaná, uzavřeli smlouvu ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku a násl. Na základě uzavřené smlouvy se úvěrující zavázal úvěrované poskytnout částku 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit s navýšením 637 Kč ve lhůtě 15 dnů. RPSN smlouvy o úvěru činí 1750 % ročně. 12. Uzavřenou smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Smlouva se příčí dobrým mravům jako celek, soud jí tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první občanského zákoníku. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 občanského zákoníku je vyloučena. Z obsahu smlouvy vyplývá, že právní předchůdce žalobce žalované poskytl relativně nízkou částku, z uvedeného vyplývá, že žalovaná musela být v tíživé situaci. Právní předchůdce žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdce žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení 1750 % ročně, přičemž k datu uzavření smlouvy o úvěru činil obvyklý úrok při nezajištěném úvěru 9,62 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností do jednoho roku). Již s ohledem za uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C [číslo]). Je nerozhodné, zda právní předchůdce žalobce navýšení nazývá úrokem či poplatkem. Soud tak provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku a násl. Právní předchůdce žalobce žalované poskytl částku 5 000 Kč, žalovaná ničeho neuhradila, soud tak žalované uložil zaplatit dlužnou částku 5 000 Kč. Žalobě bylo dále vyhověno v části, ve které žalobce požadoval úrok z prodlení z částky 5 000 Kč, přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na upomínku stanovenou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalobce prokázal, že oznámení o postoupení pohledávky bylo předáno poštovnímu úřadu k přepravě dne [datum], následujícího dne, tj. [datum], se upomínka již mohla dostat do sféry dispozice žalované, žalovaná byla povinna plnit okamžitě, tj. do [datum], následujícího dne se již ocitla v prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 13. O povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek soud rozhodl podle zákona o soudních poplatcích zák. č. 549/1991 Sb., sazebník poplatků, poplatky za řízení. Podle položky 1 bod 1 písm. a) za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, činí soudní poplatek 1 000 Kč. Dle položky 2 bod 1 písm. a) za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 10 000 Kč včetně, činí soudní poplatek 400 Kč. Dle položky 2 bod 2, pokud soud platební rozkaz nevydá, pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše dle položky 1. 14. Soud platební rozkaz nevydal, doměřil tak žalobci soudní poplatek do výše dle položky 1. Žalobce uhradil soudní poplatek 400 Kč. Soud tak žalobci uložil doplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever soudní poplatek ve výši 600 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. 15. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl ve věci úspěšný ze 76 %, z 24 % byl neúspěšný. Žalobci tak náleží 52 % nákladů řízení. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel i k požadovanému příslušenství (viz nález Ústavního soudu I. US [číslo]). Náklady řízení žalobce představuje částka zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, který již žalobce uhradil a 600 Kč, který ještě žalobce je povinen uhradit. Dále odměna za právní zastoupení dle vyhl. č. 177/1996 Sb., § 14b, odst. 1, za 3 úkony právní pomoci á 200 Kč = 600 Kč (1. příprava převzetí věci, 2. sepis předžalobní upomínky, 3. sepis žaloby), 3 režijní paušály dle § 14b odst. 5 písm. a) á 100 Kč = 300 Kč, 21 % DPH z odměny a režijního paušálu ve výši 189 Kč Celkem účelně vynaložené náklady řízení představuje částka 2 089 Kč 52 % z této částky činí 1 086,28 Kč. 16. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud může určit lhůtu delší, nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 17. Žalovaná žádala o povolení splátek. Soud povolil žalované dlužnou částku včetně nákladů řízení splácet po splátkách 2 000 Kč měsíčně, když povolením splátek nedojde k bezdůvodnému krácení práv