7 C 311/2020-37 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne [datum] s žalobce domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, dále zaplacení částky ve výši [částka] a úroku ve výši 75,91 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby kdy úrok dosáhne částky [částka]. 2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako klientem byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 108,77 % p. a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši [částka], splatných vždy k 20 dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem září 2017, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úroková historie žalovaného v databázích [příjmení] a NKRI. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobcem uhrazeny pouze následující částky: - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne 21. 1 [číslo] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] - [příjmení] ve výši [částka] ze dne [datum] Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši [částka] u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x [částka] (podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka], v každém jednotlivém případě byla smluvní pokuta splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši [částka], žalobci tak vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 3 x [částka]. Splatnost nastává v každém jednotlivém případě ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla smlouvou sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zák. č. 257/2016 Sb. [příjmení] [částka] odpovídá skutečným nákladům žalobce vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů. V důsledku prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru v souladu s bodem 6.3 smlouvy, dle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné [datum]. K datu [datum] tak došlo k zesplatnění celého úvěru. Podle 6.4 smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru, celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu v celkové výši [částka] byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. [jméno] 6.5 smlouvy bylo sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne [datum] do zaplacení. [jméno] 2.2 smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci k datu podání žaloby dluží následující částky: a) [příjmení] odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši [částka] (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím. b) Smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy, tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši [částka] s příslušenstvím. c) Náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy, tak jak je specifikováno shora, v celkové výši [částka] s příslušenstvím. d) Smluvní pokuta dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši [částka]. e) Úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši [částka] ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 75,91 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. U dlužných částek uvedených pod písmeny a, b, c, tedy v celkové výši [částka] žalobce požaduje i zákonný úrok z prodlení. Dle bodu 2.2 smlouvy je výše úroku uvedeného pod písm. e) limitována 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku [částka] Smlouvou byl tento úrok vyjádřen prostřednictvím tvz. efektivní úrokové sazby. Žalobce požaduje přiznání úroku v nominální úrokové míře odpovídající efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Vyjádření úroku v efektivní sazbě odpovídá vyjádření v nominální úrokové sazbě. Jedná se pouze o matematickou operaci. Problematikou efektivní a nominální úrokové míry se zabývá i Mgr. [jméno] [příjmení] Ph.D., [příjmení] znalec v oboru ekonomika ve svém„ vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“ ze dne [datum], které bylo zpracováno na základě žádosti žalobce. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému ústnímu jednání se nedostavil. 4. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jen ve shodě s Listinou základních práv a svobod a s ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které si tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 5. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 6. Podle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který vyžaduj