7 C 359/2020-23 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 %. 2. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku podle § 562 nového občanského zákoníku. Žalobce se zavázal žalované k poskytnutí úvěru ve výši [částka], žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději dne [datum] společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalovaná úvěr ani poplatek ve stanovené době neuhradila. Žalobci tak vznikl nárok na zaplacení částky [částka], poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalobce si dále nároku zákonný úrok z prodlení ode dne následující po datu splatnosti pohledávky, tedy od [datum] do zaplacení. Dle článku IX.1.a. smlouvy vznikl žalobci v důsledku prodlení žalované nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum] v celkové výši [částka]. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů, když zástupkyně žalobce i žalovaná se práva účasti na projednání věci vzdali. 5. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jen ve shodě s Listinnou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které si tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 6. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 7. Podle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle nálezu ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 9. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn.: 33 Odo 234/2005, dále např. sp. zn.: 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele, na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy, výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 10. Z důkazu předloženého žalobcem smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná uzavřeli ve smyslu ustanovení § 2395 občanského zákoníku a následující smlouvu o úvěru, na základě které se žalobce zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši [částka] na dobu trvání úvěru 28 dnů. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku žalobci vrátit s navýšením [částka], tedy celkem se zavázala žalobci uhradit částku [částka], vše ve lhůtě 28 dnů. RPSN smlouvy o úvěru činí 6 241 % ročně. 11. Uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne [datum] soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Úvěrová smlouva se příčí dobrým mravům jako celek, je tak absolutně neplatnou, dle ustanovení § 588 věta 1. občanského zákoníku. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ustanovení § 577 občanského zákoníku je vyloučena. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalobce žalované poskytl relativně nízkou částku, z uvedeného vyplývá, že žalovaná musela být v tíživé situaci. Žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absurdně velké navýšení 6 241 % ročně, a to za stavu kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 10,79 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností do 1 roku). Dle výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 234/2005 by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení 32,37 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne [datum] za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavřel-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. např. rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C [číslo]). Soud považoval uzavřenou smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou jako celek pro rozpor s dobrými mravy. Pokud soud považoval absolutně neplatnou smlouvu samotnou, nemohlo platně vzniknout ujednání o povinnosti hradit smluvní pokutu. Soud tak žalobě vyhověl pouze z části, z titulu bezdůvodného obohacení, dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku a následující uložil žalované zaplatit žalobci částku [částka], když žalobce žalované poskytl částku [částka], žalovaná žalobci nic neuhradila. Žalobci bylo dále vyhověno, pokud žalobce požadoval úrok z prodlení, avšak v souladu s nařízením vlády [číslo] § 2 byl žalobci přiznán pouze zákonný úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení, když k datu [datum] činil úrok z prodlení 8,25 % ročně. Počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na upomínku k zaplacení dlužné částky, která byla žalobcem žalované odeslána elektronicky. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 12. O povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek soud rozhodl podle zákona o soudních poplatcích zák. č. 549/1991 Sb., sazebních poplatků, poplatky za řízení položka 1., kdy za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky [částka], činí soudní poplatek [částka]. Dle položky 2.1 za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění do částky [částka], činí soudní poplatek [částka]. Dle položky 2.2 pokud soud platební rozkaz nevydá, pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek dle položky 1. 13. Soud elektronický platební rozkaz nevydal, žalobci tak byl doměřem soudní poplatek dle položky 1, když žalobce současně s podáním návrhu uhradil soudní poplatek pouze ve výši [částka]. 14. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl úspěšný z 61 %, z 39 % byl neúspěšný, žalobci tak náleží 22 % nákladů řízení. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel i k požadovanému příslušenství (viz. nález Ústavního soudu I. ÚS 2717/08). Účelně vynaložené náklady řízení tak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], který žalobce uhradil, [částka], který bude ještě povinen uhradit. Dále náklady řízení představuje odměna za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. § 14b odst. 1. á [částka], jde o následující úkony právní služby (1. příprava a převzetí věci, 2. vyhotovení předžalobní upomínky, 3. sepis žaloby), 3 roční paušály dle § 14 b odst. 5 písm. a) po [částka] = [částka], 21 % DPH z odměny a režijního paušálu činí [částka] Celkem náklady řízení žalobce činí [částka], z toho 22 % = [částka].