7 C 387/2020-33 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne 18. 11. 2020 se žalobce domáhal zaplacení částky 18 309,27 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 9. 2018 do zaplacení ve výši 9 %. 2. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] SLM [číslo], Malta, jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel, uzavřela dne 18. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na [právnická osoba], a to včetně pohledávky, jejíž uhrazení na základě tohoto návrhu žalobce požaduje. Kompletní seznam postoupených pohledávek je přílohou smlouvy, která je nedílnou součástí smlouvy. Společnost [anonymizováno] uzavřela dne 19. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek s žalobcem, jako postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na žalobce, včetně pohledávky, která je předmětem této žaloby. Kompletní seznam postoupených pohledávek je přílohou smlouvy, která je nedílnou součástí smlouvy. Společnost [anonymizováno] jakožto věřitel uzavřela dne 29. 3. 2018 s žalovanou jakožto dlužníkem smlouvu o revolvingovém úvěru. Nedílnou součástí smlouvy jsou dle čl. I odst. 2 smlouvy obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalované poskytnout neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše uvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou. Žalovaná se zavázala věřiteli úvěr včetně úroků s poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV odst. 2 smlouvy splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky byla dlužníkovi sdělována vždy ve výpisu. Minimální pravidelná splátka je splatná vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru. Žalovaná na základě smlouvy o revolvingu čerpala celkem částku 42 025 Kč, kterou měla v souladu s příslušnými výpisy, generovanými a doručovanými dlužníkovi prostřednictvím jeho uživatelského účtu, případně e-mailu, splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené ve výpisu, až do výše celkové dlužné částky. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaná neuhradila jistinu ve výši 18 309,27 Kč. V souvislosti s prodlením žalované vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 4 851,21 Kč ode dne splatnosti 27. 10. 2018. Dále vznikl věřiteli nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 %, a to z čerpaného úvěru ve výši 4 851,21 Kč od 26. 10. 2018 do dne splatnosti 26. 10. 2018. V souvislosti s prodlením žalované vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 18 309,27 Kč, a to ode dne splatnosti 30. 9. 2018. Dále věřiteli vznikl v souvislosti s čerpáním úvěru nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně, a to z čerpaného úvěru ve výši 18 309,27 Kč ode dne 29. 9. 2018 do dne splatnosti 29. 9. 2018, uvedené v posledním vystaveném soupisu. Věřitel má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované se splácením kterékoliv částky ve výši 250 Kč. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému ústnímu jednání se nedostavila, neúčast omluvila zdravotními důvody. 4. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku, každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 5. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 6. Podle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakože právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US [číslo] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením Občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. značka 33 Odo 234/2005, dále např. spis. značka 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají prověřitelé na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“. 9. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2019 uzavřené mezi postupitelem, společností [právnická osoba], sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] SLM [číslo], Malta, jakožto původním věřitelem a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jakožto postupníkem, bylo zjištěno, že postupitel pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil společnosti [právnická osoba] v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku a násl. a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2019 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupila žalobci. 10. Z předloženého důkazu Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 29. 3. 2018 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku a násl. smlouvu, na základě které se úvěrující (společnost [právnická osoba]) zavázal žalované poskytnout úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet způsobem uvedeným ve smlouvě s navýšením, úrokem 8,5 % měsíčně. Dále se zavázala uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání. RPSN smlouvy o úvěru činí 258,02 % ročně. 11. Uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 29. 3. 2018 soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se příčí dobrým mravům jako celek, soud jí tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první občanského zákoníku. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 občanského zákoníku je vyloučena. Právní předchůdce žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdce žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení 258,02 % ročně, a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 8,50 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností do jednoho roku), či 8,20 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností od jednoho do pěti roků). Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C [číslo]). Úkolem soudu tak bylo o žalobě rozhodnout dle ust. § 2991 občanského zákoníku a násl. a provést vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení. 12. Žalobce soudu předložil nekompletní výpisy z účtu. Ve výpisech bylo sice zřejmé, jaké částky žalovaná čerpala, jaké úroky, smluvní pokuty a poplatky jí byly účtovány. Ve výpisech však nebylo uvedeno, jaké částky žalovaná na smlouvu uhradila. Soud tak vyzval žalobce k doplnění žalobních tvrzení, a to aby žalobce uvedl, jakou částku žalovaná