7 C 390/2020-29 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 9 %. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že zahraniční [právnická osoba] [příjmení] p.l.c., sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizováno] SLM [číslo], Malta, jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel, uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na [právnická osoba], a to včetně pohledávky, která je předmětem této žaloby. Společnost [anonymizováno] uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek s žalobcem, jako postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na žalobce, včetně pohledávky, která je předmětem této žaloby. Společnost [anonymizováno] jakožto věřitel uzavřela dne [datum] s žalovanou jakožto dlužníkem smlouvu o revolvingovém úvěru. Nedílnou součástí smlouvy jsou dle čl. I odst. 2 obchodní podmínky společnosti [právnická osoba] ke spotřebitelským úvěrům poskytovaným spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice. Na základě smlouvy se věřitel zavázal žalované poskytnout neúčelový bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše uvěrového limitu ve výši [částka] na dobu neurčitou dle čl. II odst. 1 až 3 smlouvy a žalovaná se zavázala věřiteli úvěr včetně úroků s poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru dle čl. IV odst. 2 smlouvy splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, nebo [částka], podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žalovaná na základě smlouvy o revolvingu čerpala celkem částku [částka], kterou měla v souladu s příslušnými výpisy doručovanými dlužníkovi prostřednictvím jeho uživatelského účtu, případně e-mailu splácet, a to vždy minimálně ve výši uvedené ve výpisu, až do výše celkové dlužné částky. Žalovaná se však dostala do prodlení, neuhradila ani minimální pravidelnou splátku. Z celkové čerpané výše úvěru žalovaná neuhradila jistinu ve výši [částka]. V souvislosti s prodlením žalované vznikl věřiteli nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši [částka] ode dne splatnosti [datum]. Dále vznikl věřiteli nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 %, a to z čerpaného úvěru ve výši [částka] od [datum] do dne splatnosti [datum]. Dle čl. VI. odst. 1 písm. a) má věřitel nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované se splácením kterékoliv částky ve výši [částka]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému ústnímu jednání se nedostavila. 3. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku, každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 4. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 5. Podle § 580 Občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakože právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US [číslo] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením Občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 7. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. značka 33 Odo 234/2005, dále např. spis. značka 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají prověřitelé na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“. 8. Žalobce prokázal, že původní věřitel, společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta, jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel, uzavřel dne [datum] v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku a následující smlouvu o postoupení pohledávek s postupníkem, společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], přičemž předmětem souboru pohledávek byla i pohledávka vymáhaná touto žalobou a dále žalobce prokázal, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek s žalobcem a předmětem souboru pohledávek byla i pohledávka vymáhaná touto žalobou. Z důkazu Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že úvěrující společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta, a žalovaná jako úvěrovaná, uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku a násl. smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal žalované poskytnout úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši [částka]. Žalovaná se poskytnutý úvěr zavázala hradit způsobem uvedeným ve smlouvě s úrokovým navýšením 8,5 % měsíčně, dále se zavázala hradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každého čerpání úvěru. RPSN smlouvy o úvěru činí 264,42 % ročně. 9. Uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne [datum] soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se příčí dobrým mravům jako celek, soud jí tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první občanského zákoníku. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 občanského zákoníku je vyloučena. Právní předchůdce žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdce žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení 264,42 % ročně, a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 11,02 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností do jednoho roků), či 8,71 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností od jednoho do pěti roků). Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne [datum] za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C [číslo]). Soud tak považoval uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou jako celek. Jednotlivá ujednání smlouvy nelze od sebe oddělovat. I při respektování principu smluvní volnosti a autonomie vůle účastníky smlouvy nelze pominout, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Soud tak přistoupil k vypořádání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku a násl. 10. S ohledem na to, že žalobní tvrzení neobsahovalo údaj, jakou částku žalovaná uhradila na smlouvu od počátku smluvního vztahu, přičemž k nařízenému ústnímu jednání, které se konalo dne [datum], se nedostavil ani žalobce ani žalovaná, soud vyzval žalobce ve smyslu ust. § 118a o.s.ř. k doplnění žalobních tvrzení, a to aby žalobce doplnil žalobní tvrzení, jakou částku žalovaná od uzavření smlouvy uhradila, na co byla úhrada započtena. 11. Žalobce uvedl, že nedisponuje přehledem provedených plateb. Ten se nedochoval, nebo žalobci nebyl předán původním věřitelem. Žalobce předložil k důkazu neúplné výpisy z účtu žalované [variabilní symbol]. Z uvedených výpisů soud dovodil, že od poč