7 C 429/2020-32 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 %, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo]. Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí smlouvy předpis splátek, který tvoří přílohu [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data, se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok v pevné výši [částka], dále se zavázal uhradit paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím tohoto úvěru. Žalovaný se zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku [částka] se zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po [částka] Poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději [datum] Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum] ve výši [částka]. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na jistině úvěru [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru [částka], úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy [částka], úhradě na administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu [částka], úhradě za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště [částka]. Úvěr nebyl ze strany žalovaného řádně a plně uhrazen, úročí se tak neuhrazená jistina úvěru ve výši [částka] od [datum] úrokem s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně. Právnímu předchůdci žalobce vzniklo také právo požadovat zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 10 % ročně. Pohledávka z uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností ke dni [datum]. Žalobce tak požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], úrok za dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě bydliště ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], úroku vyčísleného od [datum] do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do postoupení pohledávky ve výši [částka]. Žalobce dále požaduje zaplacení úroku z úvěru ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky [částka], sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení. 3. V doplnění žalobních tvrzení, které bylo doručeno Okresnímu soudu Plzeň – sever dne [datum], žalobce uvedl, že po uzavření smlouvy žalovaný uhradil celkem [částka], a to následovně: [datum] – [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka]. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému ústnímu jednání se nedostavil. 5. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku, každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 6. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 7. Podle § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakože právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US [číslo] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 9. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. značka 33 Odo 234/2005, dále např. spis. značka 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají prověřitelé na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“. 10. Žalobce doložil smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum], kterou uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], jako postupitel a žalobce jako postupník. Pohledávka za žalovaným tak byla postoupena ke dni [datum] dle ust. § 1879 občanského zákoníku. Soud však musel považovat uzavřenou smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum] za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Smlouva se příčí dobrým mravům jako celek, je tak neplatnou dle ust. § 588 věta první občanského zákoníku. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti. Aplikace dle ust. § 577 občanského zákoníku je vyloučená. Právní předchůdce žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdce žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení. K datu uzavření smlouvy o úvěru [datum] činil obvyklý úrok při nezajištěném úvěru 8,23 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností od jednoho do pěti roků). Právní předchůdce žalobce či žalobce tak byl oprávněn požadovat úrokové navýšení maximálně ve výši 24,69 % (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005). RPSN smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] však činí 252,65 % ročně. Není podstatné, že právní předchůdce žalobce navýšení rozdělil do řady položek, jež nazval úrokem či poplatky (za poskytnutí úvěru, za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, za umožnění platit splátky v hotovosti apod.) Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C [číslo]). V obdobných případech soud provede vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 občanského zákoníku a násl. V projednávané věci však musela být žaloba zamítnuta v plném rozsahu, a to z toho důvodu, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl plnění ve výši [částka], žalovaný na uzavřenou smlouvu uhradil [částka], tedy uhradil více. Žalovanému tak žádné bezdůvodné obohacení nevzniklo. Žaloba byla proto v plném rozsahu zamítnuta. 11. Podle zákona o soudních poplatcích zák. č. 549/1991 Sb., sazebník poplatků, poplatky za řízení, položka 1 bod 1 za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky [částka], činí soudní poplatek [částka]. Dle položky 2 bod 1 písm. b) za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než [částka] do [částka] včetně, činí soudní poplatek [částka]. Dle položky 2 bod 2, pokud soud platební rozkaz nevydá, pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. 12. Okresní