8 C 138/2021-16 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném vrácení peněžních prostředků ze smlouvy o úvěru. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], a to na částku 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 6 000 Kč nejpozději do [datum]. Žalovaný však neuhradil sjednanou částku řádně a včas, tudíž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka původního věřitele za žalovaným postoupena žalobkyni. Ke dni postoupení činila pohledávka za žalovaným celkem 9 100 Kč a skládala se z jistiny 6 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 0 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 000 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč. Od postoupení pohledávky neuhradil žalovaný ničeho, ačkoliv byl o zaplacení upomenut. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků byla věc projednána bez jednání (§ 115a o.s.ř.), kdy výzva, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání byla žalovanému spolu s žalobou doručena dne [datum]. Soud proto věc projednal na základě listinných důkazů založených ve spise. Na základě listinných důkazů založených ve spise a s přihlédnutím k žalobním tvrzením dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy o postoupení z [datum] uzavřené podle § 1879 občanského zákoníku mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO], bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil žalobkyni pohledávku za žalovaným vymáhanou touto žalobou. Dopisem z [datum] žalobkyně doložila, že žalovaný byl informován o tom, že k postoupení pohledávky došlo. Žalobkyně je proto aktivně legitimována k podání žaloby. Smlouvou o úvěru ze dne [datum] ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum] bylo doloženo, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 a násl. obč. zákoníku smlouvu o úvěru, na základě které věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit částku 6 000 Kč do do [datum]. Zápůjční úroková sazba byla 0,00 % p. a. Z výsledků řízení vyplývá, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. obč. zákoníku ve spojení se zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru smlouvu o úvěru. Šlo o smlouvu spotřebitelskou, kterou žalovaný uzavřel v postavení spotřebitele a původní věřitel v postavení podnikatele. Žalovaný nevrátil sjednanou částku řádně a včas a dostal se do prodlení, proto žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny za každý den prodlení a dále částku 100 Kč jako paušální náhradu na upomínání. Soud žalovanému uložil zaplatit žalobkyni částku 9 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák. ve výši 9% ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 872,88 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 000 Kč. Podle položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, jelikož nebyl vydán platební rozkaz a v řízení bylo pokračováno, a to na účet Okresního soudu Plzeň sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 1 000 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony po 200 Kč, paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony po 100 Kč a rovněž podle § 137 odst, 3 o.s.ř. náhrada 21 % DPH ze základu 900 Kč v částce 189 Kč, tj. celkem 2 089 Kč.