8 C 194/2021-17 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se domáhá proti žalovanému zaplacení částky 28 314,35 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení z jistiny, a to z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru, dále pak částky 2 994 Kč jakožto dlužných splátek úvěru po zesplatnění, 200 Kč za odeslání dvou upomínek k úhradě. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejímž předmětem byl standardní neúčelový úvěr na částku 30 000 Kč. Žalobce převedl na účet žalovaného dne [datum] částku 27 500 Kč, když částka ve výši 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s navýšením v celkové výši 42 000 Kč, a to ve 40 pravidelných měsíčních splátkách po 1 050 Kč, přičemž první splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, pročež žalobce úvěr ke dni [datum] zesplatnil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Žalobce podáním doručeným dne [datum] vzal žalobu částečně zpět co do částky 1 286,62 Kč s 21,05% úrokem ročně od [datum] do zaplacení a 8,25% zákonným úrokem od [datum] do zaplacení. Podle § 96 odst. 1,2,4 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Souhlasu žalovaného není třeba, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. V daném případě vzal žalobce částečně žalobu zpět ještě dříve, než začalo jednání, soud proto podle § 96 odst. 1,2,4 o.s.ř. řízení zastavil zčásti, aniž vyžadoval souhlas žalovaného. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobce zavázal žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, žalovaný se naproti tomu zavázal takto poskytnutou částku vrátit v celkem 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč s navýšením tak, že celková splatná částka bude představovat 42 000 Kč, přičemž dle smlouvy činila zápůjční úroková sazba 21,05 % ročně a výše RPSN 30,6 %. Podle článku IV bod 1. písm. d) smlouvy se smluvní strany dohodly, že úvěr (nebo jeho část) se stane splatným následkem prodlení zákazníka s úhradou jedné splátky nebo jen její části po dobu delší než dva měsíce s tím, že okamžik splatnosti nastává dnem, kdy poskytovatel úvěru odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. V bodě 2. písm. c) byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč, a to za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný jako zákazník dostane do prodlení dohodnuté měsíční splátky po splatnosti úvěru. Podle článku IV bod 4. písm. b) smlouvy má žalobce dále právo na úhradu 100 Kč za odeslání každé upomínky z důvodu nesplácení úvěru. Z důvodu, že žalovaný řádně nehradil stanovené splátky, žalobce jej opakovaně vyzýval k jejich úhradě, a to upomínkami ze dne [datum] a následně žalobce informoval žalovaného o skutečnosti, že celý úvěr ke dni [datum] zesplatnil a opět žalovaného vyzval k úhradě dluhu. Z bonity smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalobce eviduje nedoplatek na jistině ve výši 25 120,35 Kč. Žalovaný žalobci zaplatil pouze celkem částku 12 750 Kč, z toho 5 250 Kč do zesplatnění a částku 7 500 Kč po zesplatnění úvěru. Žalobce tak po žalovaném požaduje zaplacení jistiny ve výši 23 833,73 Kč dále částku 200 Kč jako náhradu za 2 odeslané upomínky po 100 Kč, částku 2 994 Kč jako smluvní pokutu za šest opožděných splátek po splatnosti úvěru. Žalobce dále prokázal, že žalovanému zaslal dne [datum] předžalobní upomínku, která byla součástí dopisu obsahujícího oznámení o zesplatnění úvěru. Na základě obsahu listinných důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobce uzavřel s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Podle ustanovení § 2048 a 2049 o.z. jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Protože žalovaný, který proti žalobě ničeho nenamítal a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu, porušil své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru a svůj dluh z titulu nesplaceného úvěru ani přes písemné výzvy ze strany žalobce do dnešního dne zcela neuhradil, shledal soud nárok žalobce na zaplacení žalovaných dlužných částek zcela po právu. V daném případě byla výše smluvních pokut sjednána v přiměřené výši, a proto i v této části bylo nároku žalobce vyhověno. Z uvedeného důvodu tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobci zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to smluvní úrok ve výši 21,05 % ročně, když tato výše úroku nepřesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku pro úvěry a půjčky poskytované bankami v daném období, a zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., obojí z nesplacené jistiny úvěru ve výši ke dni zesplatnění úvěru, a jdoucí ode dne následujícího po zesplatnění až do zaplacení. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení ve výši 91%, když žalobce byl řízení úspěšný v 95,5% a rozdíl úspěchu a neúspěchu činí právě 91%. Náhrada nákladů sestává ze zaplaceného soudního poplatku 1 133 Kč, doplatku soudního poplatku 283 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí, sepis žaloby), a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 100 Kč, 21 % DPH ze základu 800 Kč v částce 168 Kč (zaokrouhleno na celé koruny), celkem 2 384 Kč, přičemž 91% nákladů řízení představuje částka 2 169,44 Kč.