8 C 298/2020-31 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 16 772,92 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], jako úvěrujícím smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 12 000 Kč sjednaný na dobu určitou s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou. Žalovaný se smlouvou o úvěru zavázal původnímu věřiteli poskytnutý úvěr vrátit ve 14 pravidelných splátkách, kdy první splátka byla splatná v měsíci, jenž bezprostředně následuje po podpisu smlouvy, přičemž poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Právní předchůdce žalobkyně uvedený závazek splnil a sjednaný úvěr žalovanému poskytl v hotovosti dne [datum], což žalovaný potvrdil svým podpisem na smlouvě o úvěru. Žalovaný svůj závazek vyplývající ze smlouvy o úvěru nesplnil řádně a včas a ocitl se tak v prodlení s úhradou dlužné částky ve výši 10 092,01 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného požadovala žalobkyně také úhradu zákonného úroku z prodlení z neuhrazené jistiny úvěru od [datum] do zaplacení a sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 092,01 Kč, a to za 662 dnů prodlení v celkové výši 6 680,91 Kč. Pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem byl podstatný jeho pravidelný a prokazatelný měsíční příjem po odečtení závazků a pravidelných výdajů žalovaného jako jsou např. platby nájemného, splátky úvěrové smlouvy nebo hypotéky, platby SIPO, náklady na splácení exekuce apod. Žalovaný musel pro získání úvěru předložit občanský průkaz a případně i další platný úřední doklad, případně další dokumenty, např. výpis z bankovního účtu žalovaného, pracovní smlouvu či jiné potvrzení o výši příjmů. Pohledávku vůči žalovanému vyplývající ze smlouvy o úvěru postoupil původní věřitel na základě smlouvy ze dne [datum] společnosti [právnická osoba], [IČO], která ji následně postoupila smlouvou ze dne [datum] žalobci, přičemž žalovaný byl o postoupení pohledávky řádně vyrozuměn. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že postupitel společnost [právnická osoba] postoupila vymáhanou pohledávku společnosti [právnická osoba], která dle smlouvy ze dne [datum], pohledávku postoupila žalobkyni v souladu s ustanovením § 1880 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“). Na podkladě listin založených ve spise soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, dle něhož právní předchůdce žalobkyně a žalovaný ve smyslu ust. § 2395 a násl. o.z. uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě níž se společnost [právnická osoba] zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 12 000 Kč, žalovaný se naproti tomu zavázal takto poskytnutou částku vrátit nejpozději do [datum] s navýšením tak, že celková splatná částka bude představovat 21 812 Kč při RPSN ve výši 252,65 %. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. V rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce (úvěru) jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce (úvěru) v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, který podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“. Úvěrovou smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou soud shledal absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. V době uzavření smlouvy o úvěru, tj. v srpnu 2017, dle statistiky ČNB činila průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností od 1 roku do 5 let pro potřeby domácnosti 10,25 %. Bylo by tak možné akceptovat až trojnásobek, tj. 30,75 %. V úvěrové smlouvě je sice uvedena úroková výše 15 % p. a., nicméně je zřejmé, že poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 800 Kč, poplatek za náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 857 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 3 000 Kč, při RPSN 252,65 % jednoznačně přesahuje maximálně akceptovatelnou hranici úroku 30,75 % ročně. Soud tak považoval uzavřenou smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ust. § 2 odst. 3 o. z. Žalovaný od právního předchůdce žalobkyně převzal částku 12 000 Kč, avšak uhradil na svůj dluh 11 719,99 Kč. Žalobkyni tak dluží z titulu bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 a násl. o. z. částku 280,01 Kč. Dále bylo žalobě z části vyhověno, pokud jde o požadovaný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o jeho splatnosti, smluvních úrocích, smluvní pokutě či poplatcích. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud tak že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.