9 C 99/2021-19 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou podanou k Okresnímu soudu Plzeň – sever dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] došlo mezi právní předchůdcem žalobkyně spol. [právnická osoba], [IČO] a žalovaným k uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou též obchodní podmínky banky a ceník produktů a služeb pro soukromé osoby. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec až do výše [částka]. Úvěr byl úročen sazbou ve výši 23,99 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet úvěr povinnou měsíční splátkou z čerpaných prostředků. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti a poskytnutý úvěr řádně nesplácel, banka celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Výše pohledávky za žalovaným je tak tvořena jistinou ve výši [částka] a částkou [částka] sestávající z kapitalizovaného smluvního úroku a částky [částka] sestávající z poplatků dle výpisu. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaný se na základě výzvy soudu, která obsahovala doložku, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 občanského soudního řádu č. 99/1963 Sb., dále jen „o.s.ř.“), nevyjádřil. Výzva byla žalovanému doručena dle § 49 odst. 4 o.s.ř. na adresu trvalého pobytu dle centrální evidence obyvatel dne [datum]. Soud má za to, že proti tomuto postupu nemá námitky a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Původní věřitel spol. spol. [právnická osoba], [IČO] uzavřel dne [datum] se spol. I- [právnická osoba], IČO 282 [PSČ] smlouvu o postoupení pohledávek podle § 1879-1887 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen O.Z., která následně pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § [číslo] O.Z. bylo žalovanému oznámeno dopisem z [datum]. Z důkazu návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně spol. [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli ve smyslu ust. § [číslo] O.Z. smlouvu o vydání kreditní karty, na jejímž základě banka žalovanému poskytla úvěrový rámec až do výše [částka]. Žalovaný se zavázal věřiteli vrátit čerpanou částku v pravidelných měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy. Smlouva byla úročena sazbou 23,99%. Z výpisu účtu z kreditní karty vyplývá, že žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek, úvěr tedy žalovaný řádně nesplácel. Z dopisu datovaného [datum] je pak zřejmé, že žalobkyně v souladu s čl. VI. 2 obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditních karet, zesplatnila kreditní kartu a žalovaného vyzvala ho k okamžité úhradě dlužné částky. Po zesplatnění kreditní karty žalovaný neuhradil ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum]. Výše pohledávky za žalovaným je tvořena jistinou ve výši [částka], částkou [částka] představující kapitalizovaný smluvní úrok, částkou [částka] (3x [částka]) představující poplatky dle výpisu v souladu s ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby a smluvním úrokem ve výši 23,99% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi účastníky byla podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru, na jejímž základě banka poskytla žalovanému úvěr a žalovaný se zavázal závazky ze smlouvy uhradit. Povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit smluvený úrok z úvěru vyplývá z ust. § 2395 o.z. Protože žalovaný úvěr nesplatil, využila banka v souladu s § 2001 o.z. svého oprávnění a od smlouvy odstoupila. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokazoval, že by dlužné částky žalobkyni uhradil, soud tak s ohledem na výše uvedené žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalobkyně současně požadovala vrácení dlužných částek s úroky ve sjednané výši a podle § 1970 o.z. má právo také na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce [částka], představované jednak soudním poplatkem za žalobu ve výši [částka], dále odměnou advokáta podle § 6 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, písemné podání žaloby) po [částka] a paušální náhrady podle § 13 citované vyhlášky za tři úkony právní služby po [částka]. Jelikož zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu [částka] v částce [částka].