10 C 124/2022-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení jistiny 11 886,39 Kč, smluvní pokuty 6 169,04 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 12 336,83 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 1 690,15 Kč a dále ve výši 10 % z částky 11 886,39 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že na ni původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], smlouvou ze dne 22. 12. 2021 postoupil pohledávku za žalovanou z titulu úvěrové smlouvy ze dne 27. 4. 2019 [číslo]. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě, žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem odeslaným žalované poštou doporučeně dne 12. 1. 2022. 4. Pokud jde o nárok ve věci samé, pak ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 27. 4. 2019, má soud za prokázané, že žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], uzavřela smlouvu o úvěru podle § 2395- 2400 o.z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 15 000 Kč. Takto poskytnuté prostředky se žalovaná smluvně zavázala vrátit s navýšením o 12 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč Smluvní úrok byl v úvěrové smlouvě sjednán ve výši 15 %, RPSN 272,44 % Součástí smlouvy o úvěru byla také ujednání na str. 1 odst. 4, kterými se žalovaná zavázala pro případ prodlení uhradit smluvní pokutu podle ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání ze dne 19. 5. 2022 je patrné, že dne 2. 3. 2022 žalobkyně zaslala žalované obyčejný dopis, za což si žalobkyně účtovala 39 Kč, a dne 17. 3. 2022 proběhla osobní návštěva terénního pracovníka u žalované, za což bylo účtováno 217 Kč. 5. Žalovaná dle vyjádření žalobkyně uhradila pouze tři splátky úvěru, celkem 6 200 Kč, kdy na jistinu byla započtena částka 3 113,61 Kč, 3 086,39 Kč pak na úrok z úvěru. 6. Z veřejně dostupné databáze na webu [příjmení] [příjmení] [jméno] [číslo] UK 1 je zřejmé, že obvyklou úrokovou sazbou, za níž banky poskytovaly úvěry se splatností od jednoho roku do pěti let pro domácnosti v ČR k měsíci duben 2019, kdy byla uzavřena úvěrová smlouva, činila úroková sazba průměrně 8,68 %. Bylo by tak možné akceptovat navýšení až 26,04 %. Je pravdou, že smluvní úrok byl stanoven ve výši 25 % ročně, avšak při posuzování platnosti smlouvy musí soud posuzovat smlouvu jako celek s veškerými náležitostmi. Ve smlouvě je mj. stanoveno, že výše RPSN činí 272,44 %. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částky, které měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahují i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daném období a je nutno pohlížet na uzavřenou smlouvu jako na smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 o.z, neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutou půjčku, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy. Částky, které měla žalovaná uhradit, tak dosahují ve svém souhrnu více než ¾ částky poskytnuté žalované, konkrétně 85,92 % poskytnuté jistiny. V tomto ohledu je třeba hodnotit ujednání ve smlouvě o úvěru o nároku na souhrnný poplatek ve světle § 588 o.z. jako ujednání, které znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, je tedy ujednáním absolutně neplatným. 7. Pokud soud shledal absolutně neplatnou smlouvu o úvěru samotnou, absolutně neplatným pak shledal také ujednání o povinnosti hradit náklady i ujednání o povinnosti zaplatit smluvní pokutu, když tato ujednání nemohou platně vzniknout bez existence platné smlouvy o úvěru. Vzhledem k tomu, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o.z., kdy žalovaná se na úkor žalobkyně plněním, které jí poskytla na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatila, a proto je povinna toto obohacení vydat. Jelikož žalovaná uhradila celkem 6 200 Kč, je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 800 Kč. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s ustanovením § 573 o.z. mohla být třetí upomínka (předžalobní výzva) žalované doručena nejdříve třetí pracovní den od jejího odeslání, tj. 17. 1. 2022. V upomínce byla stanovena lhůta k úhradě 10 dnů, žalovaná se tak dostala do prodlení až dne 28. 1. 2022, a proto byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě tedy bylo pouze z části v rozsahu uvedeném ve výroku I. vyhověno. Ve zbytku, v rozsahu uvedeném pod výrokem II., s ohledem na závěry o neplatnosti úvěrové smlouvy, ohledně ostatních nároků, musela být žaloba zamítnuta jako nedůvodná. 8. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč v souladu s položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela neúspěšná, žalované však žádné náklady řízení nevznikly. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu I. ÚS 2717/08 i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.