10 C 129/2022-25 — Okresní soud Plzeň-sever

Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 10 100 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu náhrady nákladů spojených s léčbou poškozené [jméno] [příjmení], narozené 5. 9. 1976, které vznikla zranění v důsledku napadení žalovaným, který byl v této souvislosti pravomocně uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití rozhodnutím Komise pro projednání přestupků města Plasy ze dne 9. 4. 2020 č.j. PRÁV/PK/4 [číslo]. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval účastníky, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně ani žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagovali, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl příkazem Komise k projednávání přestupků [územní celek] ze dne [datum rozhodnutí] č.j. [spisová značka] [číslo], který nabyl právní moci dne 22. 6. 2020, uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., kterého se dopustil tím, že dne 8. 2. 2020 v 16.00 hodin uhodil otevřenou dlaní pravé ruky do obličeje [jméno] [příjmení], narozenou 5. 9. 1976, která následně upadla na zem a v důsledku zranění byl nutný její převoz na vyšetření do FN Lochotín, přičemž dle lékařské zprávy byla poškozené způsobena kontuze lbi, kontuze pravého lokte a hematom na levém víčku. Poškozená [jméno] [příjmení], [datum narození], je pojištěncem žalobkyně, přičemž z vyčíslení nákladů léčebné péče ze dne 24. 6. 2020 vyplývá, že žalobkyně vynaložila v souvislosti s léčbou poškozené částku 10 100 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 23. 4. 2021, kterou dle doručenky na č.l. 7 spisu žalovaný osobně převzal dne 10. 5. 2021. Žalovaný však na výzvu žalobkyně nereagoval a neuhradil žádnou částku. K žalobě se nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno. Podle § 1970 o.z. má žalobkyně též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal v plné výši právo na jejich náhradu, a to v částce 1 000 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu.