10 C 142/2022-14 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 7. 12. 2016 úvěrovou smlouvu [číslo], na jejímž základě mu poskytla úvěr až do výše 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem ve sjednaných pravidelných měsíčních splátkách. Tuto povinnost však žalovaný neplnil, dostal se do prodlení s úhradou, a proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 9. 7. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání, pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali. Z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 5. 12. 2016 soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky s navýšením o sjednaný smluvní úrok ve výši 10,90 % ročně (RPSN činilo 11,46 %) v celkem 84 měsíčních splátkách po 342 Kč vždy k 9. dni v měsíci, počínaje dnem 9. 1. 2017. Z výpisu z účtu za období od 7. 12. 2016 do 31. 12. 2016 soud zjistil, že dne 8. 12. 2016 žalovaný obdržel z bankovního účtu žalobkyně částku 20 000 Kč. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel, a proto žalobkyně po marném upomínání přistoupila k zesplatnění úvěru dne 9. 7. 2021, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 11. 7. 2021. Zesplatnění předcházela poslední výzva adresovaná žalovanému ze dne 22. 4. 2021. Z rozpisu stavu dlužné jistiny a příslušenství je patrné, že dluh žalovaného v důsledku prodlení se splátkami narůstal, přičemž ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 10 236,38 Kč a sankční poplatky částku 1 000 Kč. Na podkladě obsahu listin založených ve spise soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a že se žalobkyně svého nároku domáhala oprávněně, neboť v řízení bylo zjištěno, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o.z., na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky. Ačkoliv se žalovaný zavázal žalobkyni poskytnuté prostředky splácet spolu se smluvním úrokem v pravidelných měsíčních splátkách, tomuto svému závazku nedostál a je s plněním svých peněžitých závazků vůči žalobkyni v prodlení. Žalobkyně tak oprávněně přistoupila k zesplatnění neuhrazeného zůstatku čerpaného úvěru spolu příslušenstvím. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu proti žalovanému nároku, o jehož oprávněnosti co do základu ani výše jistiny soud neměl důvod pochybovat. Proto žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno a soud přiznal žalobkyni rovněž nárok na zaplacení úroku z úvěru a úroku z prodlení podle ustanovení § 1970 o.z. ve výši požadované žalobkyní, kdy Příslušenství představuje kapitalizovaný obchodní úrok od 7. 12. 2016 do 21. 4. 2022 ve výši 10,90 %, tj. celkem 1 157,17 Kč a dále úrok ve snížené výši 8,05 % p.a. z důvodu prodlení trvajícího déle než 90 dní podle ustanovení § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, od 22. 4. 2022 do zaplacení z částky 10 236,38 Kč (jistina), dále kapitalizovaný zákonný úrok od 10. 7. 2021 do 21. 4. 2022 ve výši 753,99 Kč a dále zákonný úrok z prodlení od 22. 4. 2022 do zaplacení z dlužné jistiny úvěru. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 397,46 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. Lhůta k plnění ve výroku I. a II. byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem.