10 C 169/2022-38 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení částek 7 840 Kč, 6 280 Kč a 6 280 Kč s příslušenstvím, které dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 6. 11. 2019 do 29. 2. 2019, dále od 1. 3. 2020 do 31. 5. 2020 a od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020, a to ohledně osobního automobilu s objemem válců nad [číslo] cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Dále se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částek 1 287 Kč a 4 906 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 23. 6. 2020 do 13. 7. 2020 a od 2. 11. 2020 do 7. 2. 2021 ohledně osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Žalobkyně učinila součástí žalovaných částek také zaplacení 300 Kč jako poplatku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění, a to za každou zaslanou výzvu, celkem tedy 1 500 Kč za pět výzev. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzvala, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), zjistila, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad [číslo] cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], které je v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že za období od 6. 11. 2019 do 29. 2. 2019, dále od 1. 3. 2020 do 31. 5. 2020 a od 1. 6. 2020 do 31. 8. 2020 nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně doložila, že dne 11. 6. 2020, 11. 11. 2021 a 25. 11. 2021 odeslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo se stanovením zákonné lhůty 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, celkem tedy v souvislosti s tímto vozidlem byly odeslány tři výzvy k úhradě. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala dne 25. 8. 2020, 25. 1. 2022 a 8. 2. 2022. Dále z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 14. 10. 2020 a z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 1. 4. 2021 je zřejmé, že v období od 23. 6. 2020 do 13. 7. 2020 a od 2. 11. 2020 do 7. 2. 2021 nebylo pojištěno další vozidlo, jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný, s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]; žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo se stanovením zákonné lhůty 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala ohledně příspěvku ve výši 1 287 Kč dne 28. 12. 2020 a ohledně příspěvku ve výši 4 906 Kč dne 15. 6. 2021. Žalobkyně dále doložila, že žalovanému zaslala dne předžalobní výzvy k úhradě žalovaných částek dne 2. 3. 2022 a 13. 4. 2022. 4. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to § 2 odst. 1 písm. písm. g), h), když v posuzované věci s přihlédnutím k druhu vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, činí denní příspěvek 47 Kč, tj. při 119 dnech bez pojištění 5 593 Kč a dále u vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 činí příspěvek 65 Kč, tj. při celkem 300 dnech bez pojištění 19 500 Kč. [příjmení] poplatku za výzvu k zaplacení činí 5x 300 Kč podle citované vyhlášky Ministerstva financí. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni na příspěvcích za nepojištěná vozidla celkem 25 093 Kč, přičemž s úhradou se dostal do prodlení vždy marným uplynutím lhůty stanovené ve výzvách z 11. 6. 2020, 14. 10. 2020, 1. 4. 2021, 11. 11. 2021 a 25. 11. 2021, žalovaný je tak povinen žalobkyni uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonný úrok z prodlení, a to z jednotlivých dlužných částek vždy ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě. Celková dlužná částka pak činí 26 593 Kč (25 093 Kč příspěvek za nepojištěné vozidlo + 1 500 Kč poplatky za odeslání výzev k úhradě). 5. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 1 064 Kč na 1 330 Kč dle položky 1 písm. b) sazebníku, zbývá tak uhradit 266 Kč. 6. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze soudního poplatku 1 330 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky [číslo] Sb, o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupkyně žalobkyně prokázala, že je plátcem DPH, přísluší jí rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 189 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 782 Kč k rukám advokátky, která žalobkyni zastupovala podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř.