10 C 182/2021-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala zaplacení celkové částky 16 460 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a dále od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020, a to ohledně osobního automobilu s objemem válců nad [číslo] cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Součástí žalované částky žalobkyně učinila také nárok na zaplacení 2x 300 Kč, což je částka odpovídající poplatku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu s objemem válců nad [číslo] cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], které je v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že za období od 1. 10. 2019 do 31. 1. 2020 a dále od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyně doložila, že dne 28. 8. 2020 a následně dne 29. 10. 2020 zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo se stanovením zákonné lhůty vždy 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůty stanovené ve výzvách nastala v prvním případě dne 11. 11. 2020 a v druhém případě dne 13. 1. 2021. Žalobkyně dále doložila, že žalovanému zaslala dne 26. 5. 2021 předžalobní výzvu k úhradě celkového dluhu. 4. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to § 2 odst. 1 písm. h), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činil denní příspěvek 65 Kč. Při 244 dnech jde o částku 15 860 Kč. [příjmení] poplatku za 2 výzvy k zaplacení činí podle citované vyhlášky Ministerstva financí 600 Kč (2x 300 Kč). V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni celkem 16 460 Kč, přičemž žalovaný se dostal do prodlení uplynutím 60 denní lhůty stanovené ve výzvě ze dne 28. 8. 2020 a ve výzvě ze dne 29. 10. 2020, zároveň je žalovaný povinen žalobkyni uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, rovněž zákonný úrok z prodlení, a to z dlužných částek vždy ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě. Žalobě bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu. 5. Výrokem II. tohoto rozsudku soud uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky 800 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit 200 Kč. 6. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze soudního poplatku 800 Kč, doplatku soudního poplatku 200 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby po 300 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobce prokázal, že je plátcem DPH, přísluší mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši 1 200 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 252 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč.