10 C 222/2021-18 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 18 425 Kč, 17 265 Kč a 9 786 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 3. 8. 2019 do 5. 12. 2019, dále za období od 6. 12. 2019 do 31. 3. 2020 a za období od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020, a to ohledně nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností nad 12 000 kg, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Dále se žalobkyně domáhala proti žalovanému zaplacení částky 11 480 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od 14. 7. 2020 do 20. 11. 2020 ohledně nákladního automobilu jiného než podle písm. r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg včetně, [registrační značka], [příjmení]: Z [bankovní účet]. Žalobkyně také požadovala zaplacení 300 Kč jako poplatek spojený s náklady na mimosoudní uplatnění, a to za každou ze čtyř zaslaných výzev k úhradě, tj. celkem 1 200 Kč. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) ,zjistila, že žalovaný je provozovatelem nákladního automobilu s hmotností nad 3,5 t do 12 t, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], které je v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že za období od 3. 8. 2019 do 5. 12. 2019, od 6. 12. 2019 do 31. 3. 2020 a od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně doložila, že dne 12. 2. 2020, dne 16. 9. 2020 a dne 2. 12. 2020 odeslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo se stanovením zákonné lhůty 30, resp. 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala v prvním případě dne 28. 3. 2020, 30. 11. 2020 a dne 15. 2. 2021. Dále z výzvy k úhradě příspěvku ze dne 13. 1. 2021 je zřejmé, že v období od 14. 7. 2020 do 20. 11. 2020 nebylo pojištěno další nákladní vozidlo, jehož vlastníkem a provozovatelem byl žalovaný, s nejvyšší povolenou hmotností do 3,5 t, [registrační značka], [příjmení]: Z [bankovní účet]; žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo se stanovením zákonné lhůty 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala dne 29. 3. 2021. Žalobce dále doložil, že žalovanému zaslal dne 8. 7. 2021 předžalobní výzvu. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to § 2 odst. 1 písm. písm. o), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla [registrační značka], [příjmení]: Z [bankovní účet], činí denní příspěvek 86 Kč, tj. při 130 dnech bez pojištění 11 180 Kč; podle § 2 odst. 1 písm. písm. p), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], činí denní příspěvek 145 Kč, tj. při 364 dnech bez pojištění 52 780 Kč (18 125 Kč + 16 965 Kč + 17 690 Kč). [příjmení] poplatku za výzvu k zaplacení činí podle shora citované vyhlášky Ministerstva financí 4 x 300 Kč za čtyři odeslané výzvy žalovanému. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni celkem 65 160 Kč, přičemž s úhradou se dostal do prodlení vždy marným uplynutím lhůty stanovené ve výzvách z 12. 2. 2020, 16. 9. 2020, 2. 12. 2020 a 13. 1. 2021, žalovaný je tak povinen žalobkyni uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, zákonný úrok z prodlení, a to z jednotlivých dlužných částek vždy ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 17 272 Kč, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 2 607 Kč, odměny advokáta ve výši 11 220 Kč podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“), za tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) po 3 740 Kč, paušální náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky za tři úkony po 300 Kč, 21 % DPH ze základu tvořeného součtem odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů v částce 2 545 Kč.