10 C 231/2021-17 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou ze dne 9. 9. 2021 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení zákonné přirážky k jízdnému a jízdného nezaplaceného v rozporu s přepravním řádem před nástupem do dopravního prostředku veřejné dopravy provozovaného právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 7. 2021 postoupil původní věřitel, společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 23. 7. 2021, zaslaným žalovanému téhož dne, jak je patrné z podacího archu. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, a to dne 4. 1. 2021 vlakem [číslo] směr [obec] - [část obce]. Na výzvu se neprokázal platnou jízdenkou a jízdné 69 Kč s přirážkou k jízdnému 1 000 Kč nezaplatil. Výše jízdného 69 Kč a přirážky k jízdnému 1 000 Kč se zakládají na ustanoveních přepravního tarifu [právnická osoba] Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně uzavřel přepravní smlouvu podle § [číslo] ve spojení s § 2578 o.z., přičemž porušil povinnost mít u sebe platný jízdní doklad, je tedy povinen zaplatit jízdné spolu s přirážkou v celkové výši 1 069 Kč. Jelikož jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má podle ustanovení § 1970 o.z. žalobkyně též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve výši 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, paušální náhrady výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.