10 C 234/2021-21 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 10 743,39 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení jdoucím od 11. 9. 2019 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále také„ původní věřitel“), která následně předmětnou pohledávku postoupila žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Na základě smlouvy o úvěru původní věřitel poskytl žalované dne 23. 8. 2019 bezhotovostně finanční prostředky ve výši 6 300 Kč se splatností ke dni 10. 9. 2019. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná na takto vzniklý dluh původnímu věřiteli ani žalobkyni dosud ničeho neuhradila, a proto žalobkyně požadovala úhradu jistiny ve výši 6 300 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 443,39 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 10 743,39 Kč ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tj. od 11. 9. 2019, do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 bylo zjištěno, že postupitel společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna původním věřitelem oznámením ze dne 3. 4. 2021 ve smyslu ustanovení § 1882 o.z., které bylo žalované odesláno dle podacího lístku téhož dne. 4. Z úvěrové smlouvy č. [anonymizováno] bylo zjištěno, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 21. 8. 2019 smlouvu o úvěru elektronickými prostředky na dálku ve smyslu ustanovení § 562 o.z., kdy se žalovaná nejprve v souladu se všeobecnými obchodními podmínkami původního věřitele zaregistrovala na webových stránkách původního věřitele. Na základě uvedené smlouvy se původní věřitel zavázal žalované poskytnout částku 6 300 Kč, což splnil dne 23. 8. 2019 bezhotovostním převodem na účet žalované, jak je zřejmé z dokladu o převodu částky 6 300 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve lhůtě 18 dní, tj. nejpozději do 10. 9. 2019, a to s navýšením o smluvní poplatek 4 443,39 Kč, který zahrnoval také hotovostní čerpání úvěru. [ulice] procentní sazba úvěru dle úvěrové smlouvy činila 40 %, RPSN 17 386 %. Dále ze smlouvy vyplývá oprávnění původního věřitele v případě prodlení se splácením požadovat po žalované úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně zaslala žalované dne 3. 4. 2021 předžalobní upomínku, žalovaná však ani přesto neuhradila žádnou částku. 5. Listinami, které doložila žalobkyně k důkazu bylo prokázáno, že mezi žalovanou a původním věřitelem byla dne 21. 8. 2019 uzavřena platná smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o.z., na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 6 300 Kč. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, když netvrdila žádné skutečnosti, kterými by nárok žalobce uplatněný žalobou zpochybnila, soud proto vycházel pouze z listinných důkazů předložených žalobkyní a žalobních tvrzení, načež vyhověl žalobě tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tj. co do žalované částky, tak i co do zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 10 743,39 Kč jdoucí ode dne následujícího po splatnosti, tj. od 11. 9. 2019, až do zaplacení. 6. O nákladech řízení soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby po 300 Kč (příprava a převzetí, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 11 odst. 1 citované vyhlášky, a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč, 21 % DPH ze základu 1 200 Kč v částce 252 Kč, celkem 2 252 Kč.