10 C 244/2021-18 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 11. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 026 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný využil dne 21. 4. 2021 přepravních služeb společnosti [právnická osoba], aniž se na výzvu pověřené osoby prokázal platnou jízdenkou, čímž porušil povinnost stanovenou v bodě 13. kapitoly II. Smluvních přepravních podmínek pro veřejnou drážní osobní dopravu účinných od dne 15. 3. 2021, vyhlášených dle určených podmínek stanovených platným cenovým výměrem Ministerstva financí, za což mu společnost [právnická osoba] vyměřila přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, a to v souladu s Tarifem pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinným od dne 1. 1. 2021 [právnická osoba] předmětnou pohledávku postoupila na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 10. 2021 společnosti [právnická osoba] Žalovaný je tedy povinen zaplatit jízdné ve výši 26 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, tj. celkem 1 026 Kč a úrok z prodlení žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovanou a žalující stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků na výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci k podání žaloby Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 10. 2021, odeslaným žalovanému dne 15. 10. 2021, jak plyne z podacího archu, kterýmžto oznámením se žalovaný vyrozumívá o postoupení pohledávky ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba], a kteréžto je stvrzeno podpisy za obě jmenované společnosti, tj. postupitele i postupníka. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalovaný cestoval dne 21. 4. 2021 vlakem [číslo] bez platné jízdenky. Z tohoto důvodu je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni jízdné spolu s přirážkou v celkové výši 1 026 Kč. Zároveň žalobkyně prokázala, že dne 15. 10. 2021 bylo žalovanému odesláno oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný k dnešnímu dni neuhradil ničeho. Uplatněný nárok je po právní stránce nárokem na zaplacení jízdného podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), ve spojení s § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přičemž nárok odpovídající přirážce k jízdnému byl posuzován ve smyslu ustanovení § 37 odst. 5 písm. c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož jde o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má podle ustanovení § 1970 o.z. žalobkyně též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na zjištěný skutkový stav a shora citovaná zákonná ustanovení je uplatněný nárok po právu, a proto bylo žalobě vyhověno. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1. sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, doplatku soudního poplatku ve výši 600 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu 900 Kč, tj. 189 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 089 Kč.