10 C 253/2021-30 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 10. 12. 2021 se žalobkyně vůči žalovanému domáhala zaplacení částky 5 242 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že původním věřitelem, společností [právnická osoba], na ní byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 pohledávka za žalovaným jednak z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 7. 3. 2013 a jednak z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 25. 2. 2013. Žalobkyně tvrdila, že na základě smlouvy o půjčce ze dne 7. 3. 2013 poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Přesto, že se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit částku 5 017 Kč představující součet kapitalizovaných úroků, odměnu za administrativní zpracování půjčky a náklady za hotovostní inkaso splátek, se splatností poslední splátky dne 1. 5. 2014, tak do dne podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil pouze částku 2 538 Kč. Žalobkyně současně tvrdila, že na základě smlouvy o půjčce ze dne 25. 2. 2013 poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč, a to opět v hotovosti v den uzavření smlouvy. Přesto, že se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit částku ve výši 4 350 Kč představující součet kapitalizovaných úroků, odměnu za administrativní zpracování půjčky a náklady za hotovostní inkaso splátek, se splatností poslední splátky dne 6. 1. 2014, tak do dne podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil pouze částku 4 220 Kč. Žalobkyně však po žalovaném požaduje zaplacení toliko částky představující bezdůvodné obohacení, tj. zaplacení dlužné jistiny ze smlouvy o půjčce [číslo] ve výši 3 462 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 6 000 Kč a částkou 2 538 Kč zaplacenou žalovaným na tuto jistinu, a dále zaplacení dlužné jistiny ze smlouvy o půjčce [číslo] ve výši 1 780 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 6 000 Kč a částkou ve výši 4 220 Kč zaplacenou žalovaným na tuto jistinu, celkem tedy požaduje částku ve výši 5 242 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaný ve svém vyjádření doručeném soudu dne 9. 3. 2022 uvedl, že půjčka mu byla schválena, peníze mu půjčeny byly, avšak žalovaný nebyl schopen splácet. Žalovaný požádal o stanovení co nejmenší výše splátek k úhradě dluhu a vyjádřil souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání. 3. Na vyjádření žalovaného ze dne 9. 3. 2022 reagovala žalobkyně svým vyjádřením ze dne 18. 3. 2022 a uvedla, že je ochotna souhlasit s úhradou dlužné částky v pravidelných měsíčních splátkách, s výší každé splátky minimálně 400 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek, se splatností první splátky k 25. dni v měsíci následujícím po měsíci, v němž rozhodnutí soudu nabyde právní moci, a se splatností dalších splátek vždy k 25. dni v měsíci. 4. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) bez nařízení jednání pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali. 5. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, s účinností od téhož dne, bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 6. 1. 2021, který byl předán k poštovní přepravě dne 25. 1. 2021, jak je patrné z podacího archu. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 7. 3. 2013 bylo zjištěno, že původní věřitel, [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“), poskytl žalovanému částku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet (spolu s poplatkem) v 60 týdenních splátkách po 184 Kč (poslední splátka ve zbytku – 161 Kč). Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 25. 2. 2013 bylo zjištěno, že původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet (spolu s poplatkem) v 45 týdenních splátkách po 230 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když na smlouvu [číslo] z níž mu plynula povinnost celkovou dlužnou částku zaplatit nejpozději dne 1. 5. 2014, uhradil pouze 2 538 Kč a na smlouvu [číslo] z níž mu plynula povinnost celkovou dlužnou částku zaplatit nejpozději dne 6. 1. 2014, uhradil pouze 4 220 Kč. Žalobkyně doložila, že žalovaného vyzvala k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. dopisem ze dne 11. 11. 2021, předaným k poštovní přepravě dne 12. 11. 2021, jak uvádí podací lístek. 7. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 8. Podle ustanovení § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 9. Podle ustanovení § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 10. Žalovaný od původního věřitele převzal v prvním případě částku 6 000 Kč a uhradil 2 530 Kč, ve druhém případě pak opět částku 6 000 Kč a uhradil částku 4 220 Kč. Soud tak z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou částku 3 462 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 879,5 Kč představujícím zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 2. 5. 2014 do 18. 12. 2020 a spolu s zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 462 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a dále zaplatit žalobkyni dlužnou částku 1 780 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 034,32 Kč představujícím zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 7. 1. 2014 do 18. 12. 2020 a spolu s zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 780 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 11. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, doplatku soudního poplatku 600 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 200 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 100 Kč. Z důvodu, že zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % z odměny a režijního paušálu ve výši 189 Kč, celkem 2 089 Kč. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně. 12. O lhůtě k plnění soud rozhodl tak, že žalovanému umožnil splácet dluh v měsíčních splátkách, neboť žalovaný projevil vůli svůj dluh vůči žalobkyni uhradit a soud shledal prostor pro uložení peněžitého plnění ve splátkách v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty za středníkem o.s.ř. Žalobkyně s úhradou dluhu v pravidelných měsíčních splátkách souhlasila při minimální výši splátky 400 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. Soud tak výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost uskutečnit plnění podle výroků I. a II. ve splátkách po 400 Kč měsíčně vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém rozsudek nabyde právní mocí, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich. V případě, že tedy žalovaný nebude stanovené splátky hradit řádně a včas, může tak ztratit výhodu splátek, což by znamenalo povinnost uhradit celou částku. 13. Soud dále výrokem IV. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 bodem 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 bodu 1. sazebníku, zbývá tak uhradit 600 Kč.