10 C 31/2022-17 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku za období od měsíce března roku 2021 do září roku 2021. Tento byla žalovaná povinna platit z pozice držitelky televizního přijímače, přičemž povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence splnila žalovaná dnem 30. 10. 2018. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaná na výzvu nereagovala a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Z předložených důkazů má soud za prokázané, že žalovaná se v říjnu roku 2018 přihlásila jako poplatník televizních poplatků. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 10. 2021, předanou k poštovní přepravě téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve výši 815 Kč. Předžalobní upomínka obsahovala přehled nezaplacených předpisů, přičemž za měsíc březen 2021 vznikl žalované dluh na televizním poplatku ve výši 5 Kč, za měsíce duben až září 2021 pak dluh ve výši 6× 135 Kč. Žalovaná přesto dlužné televizní poplatky neuhradila. Podanou žalobou se tak žalobkyně domáhá zaplacení celkem částky 815 Kč sestávající z dlužné částky 5 Kč na televizním poplatku za měsíc březen 2021 (pro předchozí mimořádné platby žalované) a 6× 135 Kč za období od 1. 4. 2021 do 30. 9. 2021. 4. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná je od října 2018 držitelem televizního přijímače a tedy poplatníkem televizního poplatku ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů. Z přehledu nezaplacených předpisů má soud za prokázané, že dlužným obdobím je období od března 2021 do září 2021, tj. 7 kalendářních měsíců, kdy žalovaná televizní poplatky řádně nezaplatila, a to ve stanovených lhůtách splatnosti podle § 7 odst. 2 citovaného zákona, tedy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, a žalobkyni tak dluží celkem částku 815 Kč [ulice] výše televizního poplatku je stanovena ustanovením § 6 citovaného zákona. Žalobkyně má právo požadovat po žalované v souladu s § 10 citovaného zákona rovněž zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského (ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), který byl kapitalizován na částku 31,58 Kč. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku s ohledem na nepřípustnost odvolání vychází z ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. Lhůta k zaplacení byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 815 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.