25 C 259/2021-23 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne [datum] se žalobce domáhal zaplacení částky 3 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 180 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 110,69 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč a zaplacení částky 489,72 Kč. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo], platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Žalovaný se zavázal žalobci vrátit částku 6 180 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas, tím mu vznikla povinnost zaplatit společnosti Za smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba] a žalobcem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, která obsahem odpovídá rámcové smlouvě. Na základě rámcové smlouvy tak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Celková hodnota pohledávky za žalovaným činila ke dni postoupení 3 874 Kč, skládala se z nesplacené jistiny ve výši 3 180 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 544 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč. Částka paušální náhrady na upomínání představuje výši poplatků za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. V žalobě je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částku. Žalobci tak nezbylo nic jiného, než příslušenství pohledávky v žalobě uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku, ve skutečnosti tato částka představuje náklady na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobce požaduje nad rámec postoupené pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 110,69 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 3 180 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum], z jistiny ve výši 3 180 Kč a dále náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. K nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky žalobce uvádí, že je specifikuje tak, že odchozí dopis činí 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost platit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 489,72 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. [datum], z dlužné jistiny pohledávky ve výši 3 180 Kč, do [datum]. V doplnění žalobypak žalobce uvedl, že žalovaný uhradil na závazek celkem 3 000 Kč, z toho na úrok byla alokována částka 1 180 Kč a na jistinu částka 1 820 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. O žalobě soud rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů, když zástupce žalobce i žalovaný se práva účasti na projednání věci vzdali. 4. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku, každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 5. Podle § 2 odst. 3. občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 6. Podle § 580 Občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakože právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US [číslo] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením Občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 8. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále např. sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají prověřitelé na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“. 9. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], uzavřené mezi postupitelem, společností [právnická osoba], [IČO] a žalobcem jako postupníkem, vyplynulo, že původní věřitel pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobci v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Z důkazu smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že věřitel [právnická osoba] a žalovaný jako klient uzavřeli ve smyslu ust. § 2395 občanského zákoníku a násl. smlouvu o úvěru, na základě které se [právnická osoba] zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši 5 000 Kč do [datum], žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 6 180 Kč RPSN za celý úvěr činí 1 216,9 %, přičemž délka splatnosti půjčky činí 30 dnů. 10. Uzavřenou smlouvu soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se příčí dobrým mravům jako celek, soud jí tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první občanského zákoníku. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 občanského zákoníku je vyloučena. Právní předchůdce žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdce žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení 1 216. 9 % p. a. K datu uzavření smlouvy o úvěru, tj. k datu [datum], činila dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností do jednoho roku 9,58 % p. a. Bylo by tak možné tolerovat navýšení 29,4 % p. a. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C .488/11). Soud tak provedl vypořádání z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 a násl. občanského zákoníku. Právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl částku 5 000 Kč, žalovaný uhradil 3 000 Kč, dluží 2 000 Kč. Soud dále žalobě vyhověl, pokud žalobce požadoval úrok z prodlení ve výši 8,25 % p. a. od [datum] do zaplacení, přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na upomínku obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], které bylo předáno poštovnímu úřadu k přepravě dne [datum]. V souladu s ustanovením § 573 o.z. se oznámení mohlo dostat do dispoziční sféry žalovaného dne [datum], žalovaný byl povinen plnit okamžitě, tedy do [datum], od [datum] je v prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 11. Podle zákona o soudních poplatcích zák. č. 549/1991 Sb., sazebník poplatků, poplatky za řízení, položka 1 bod 1 písm. a) za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, činí soudní poplatek 1 000 Kč. Dle položky 2 bod 1 písm. a) za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění v částce do 10 000 Kč, činí soudní poplatek 400 Kč. Dle položky 2 bod 2, pokud soud platební rozkaz nevydá, pokračuje v řízení, doměří navrhovateli pop