25 C 298/2021-16 — Okresní soud Plzeň-sever

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vnikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku za období od [datum] do [datum]. Tento byl žalovaný povinen platit z pozice držitele televizního přijímače, přičemž povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence splnil žalovaný dnem [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovil souhlas již v žalobě, soud ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Z předložených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný se v [anonymizováno] roku [rok] přihlásil jako poplatník televizních poplatků na adrese [adresa žalovaného]. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 4 158,49 Kč. Žalovaný však přesto řádně neplatil televizní poplatky. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení poplatků za období od [anonymizováno] roku [rok] do [anonymizováno] roku [rok]. Televizní poplatek stanovený ve výši 135 Kč měsíčně představuje za období 25 kalendářních měsíců dluh ve výši 3 375 Kč celkem. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný je od listopadu 2018 držitelem televizního přijímače a tedy poplatníkem televizního poplatku ve smyslu ust. § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. Z výpisu z evidence České televize, má soud za prokázané, že dlužným obdobím je fakticky období od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok], tj. 25 kalendářních měsíců, kdy žalovaný televizní poplatky řádně nezaplatil, a to ve stanovených lhůtách splatnosti podle ust. § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., tedy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, a žalobkyni tak dluží celkem částku 3 375 Kč. Žalobkyně má právo požadovat po žalovaném v souladu s ust. § 10 zákona č. 348/2005 Sb. rovněž zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského (ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.), který byl kapitalizován na částku 580,67 Kč. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Soud dále uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s Položkou 2 odst. 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Úspěšná žalobkyně má podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, doplatku soudního poplatku 600 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za dva úkony právní služby po 100 Kč a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také z náhrady 21 % DPH ze základu 600 Kč v částce 126 Kč, tj. celkem 1 726 Kč.