25 C 302/2021-28 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se podanou žalobou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 199 194,11 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum] Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 200 000 Kč. Žalovaná tento úvěr čerpala, čímž jí v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2 940 Kč. Tuto svoji povinnost žalovaná řádně nesplnila, žalobkyně proto ke dni [datum] prohlásila celý dluh žalované za okamžitě splatný. Během ústního jednání žalobkyně navrhla, aby bylo žalobě vyhověno, žádná nová tvrzení neuvedla. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Ústního jednání, ke kterému byla řádně předvolána, se nedostavila. 3. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr v celkové výši 200 000 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr nejpozději do [datum], a to měsíčními splátkami ve výši 2 940 Kč. Úroková sazba byla stanovena ve výši 8,90 % ročně, RPSN činilo 9,41%. Vztahy mezi účastníky byly dále upraveny Všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně. Žalovaná úvěr částečně splácela, jak vyplývá z Výpisu z úvěrového účtu za období od [datum] – [datum]. Výši poplatků účtovaných žalované soud zjistil z [právnická osoba] Přesné vyčíslení dlužné částky vyplývá z transakční historie (Podklady pro súdné konanie). Žalované byla ze strany žalobkyně zaslána Poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne [datum], Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] a výzva před podáním žaloby ze dne [datum], kterou měl soud k dispozici včetně podacího lístku ze dne [datum]. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 7. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 8. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 9. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o.s.ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků. 10. Soud byl v dané věci vázán podanou žalobou a rozhodoval na základě zjištěného skutkového stavu věci v souladu s § 153 o.s.ř. Vyšel z provedených listinných důkazů (§ 120 o.s.ř.), když na žalovaném bylo, aby případně v řízení tvrdil a prokázal, že jeho povinnost k zaplacení zanikla, zejména, že žalovanou částku zaplatil, což však v dané věci nebylo tvrzeno, ani prokázáno, ani to nevyšlo jinak najevo. 11. Soud žalobu shledal důvodnou. Po provedeném dokazování učinil soud právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 o.z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 200 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto vrátit a zaplatit úroky, přičemž svým povinnostem nedostála. Žalobkyně tak v souladu s uzavřenou smlouvu úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 199 194,11 Kč, úroku ke dni [datum] ve výši 2 975,50 Kč, obchodního úroku z úvěru ve výši 8,25% ročně z částky 199 194,11 Kč od dne [datum] do zaplacení a zákonného úroku ve výši 8,25% ročně z částky 199 194,11 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Nárok na zákonný úrok z prodlení žalobkyni vznikl § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Žaloba byla s ohledem na shora uvedená skutková zjištění a citovaná zákonná ustanovení shledána důvodnou, a proto jí soud vyhověl v plném rozsahu. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 59 332,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 968 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 199 194,11 Kč sestávající z částky 9 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 4 550 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 42 450 Kč ve výši 8 914,50 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 13. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.