25 C 308/2021-26 — Okresní soud Plzeň-sever

Předmětem řízení je spor o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného pojistného na základě pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo životní pojištění. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z listin založených ve spise ve spojení s žalobními tvrzeními pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Účastníci uzavřeli dne [datum] s účinností ode dne [datum] pojistnou smlouvu o životním pojištění, na základě níž se žalovaný zavázal hradit měsíční pojistné ve výši [částka]. Žalovaný však nehradil pojistné řádně a včas, žalobkyně ji vyzvala k úhradě pojistného výzvou ze dne [datum] s upozorněním na zánik pojištění v případě neuhrazení pojistného nejpozději do [datum]. Protože žalovaný pojistné přesto neuhradil, pojištění ke dni [datum] zaniklo z důvodu neplacení. Žalovaný tak dluží žalobkyni pojistné do zániku pojištění v poměrné výši [částka]. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), který stanoví, že pojistitel má právo na pojistné za trvání pojištění. Ve smyslu ustanovení § 2804 o.z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu a citovaným zákonným ustanovením je uplatněný nárok dán, a proto bylo žalobě vyhověno. Podle § 1970 o.z. má žalobce též právo na úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobci doměřen soudní poplatek z částky [částka] na [částka] dle položky 1 sazebníku, zbývá tak uhradit [částka]. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny advokáta podle § 14b odst. 1, bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po [částka], paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po [částka] a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také náhrady 21 % DPH ze základu [částka] v částce [částka], tj. celkem [částka].