25 C 321/2021-14 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 2 792 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jí žalovaný dluží 1 240 Kč z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od [datum] do [datum], tedy za 235 dní, a to ohledně přípojného vozidla, [registrační značka] [příjmení]: [číslo]. Dále žalovaný dluží žalobkyni částku 1 552 Kč z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo za období od [datum] do [datum], tedy za 313 dní, a to ohledně přípojného vozidla, [registrační značka] [příjmení]: [číslo]. Součástí žalovaných částek učinila žalobkyně také nárok na zaplacení 2x 300 Kč, což jsou poplatky spojené s náklady na mimosoudní uplatnění pohledávek. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaný je provozovatelem přípojného vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg, [registrační značka] [příjmení] [číslo], které je v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovanému byla dne [datum] odeslána výzva k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo, se stanovením zákonné lhůty 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala dne [datum]. Žalobkyně dále doložila, že žalovanému zaslala dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě dluhu. Stejně tak žalobkyně zjistila, že žalovaný je provozovatelem přípojného vozidla s nejvyšší povolenou hmotností do 750 kg, [registrační značka] [příjmení] [číslo], které je v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovanému byla dne [datum] odeslána výzva k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo, se stanovením zákonné lhůty 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvku ve vazbě na lhůtu stanovenou ve výzvě nastala dne [datum]. Žalobkyně dále doložila, že žalovanému zaslala dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě dluhu. Výše příspěvků, které mají být zaplaceny, je vypočtena jako součin dní, po které byla uvedená vozidla nepojištěná a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a to § 2 odst. 1 písm. t), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidel, činí denní příspěvek 4 Kč. U vozidla [registrační značka] [příjmení] [číslo], tak při 235 dnech jde o částku 940 Kč a u vozidla [registrační značka] [příjmení] [číslo], při 313 dnech jde o částku 1 252 Kč. Poplatek za výzvy k zaplacení činí á 300 Kč podle vyhlášky Ministerstva financí. V dané věci bylo prokázáno, že žalovaný dluží žalobkyni částku 1 240 Kč, s jejíž úhradou se dostal do prodlení marným uplynutím 60 denní lhůty stanovené ve výzvě ze dne [datum], tj. od [datum], a částku 1 552 Kč, s jejíž úhradou je žalovaný v prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě poskytnuté ve výzvě ze dne [datum], tj. od [datum]. Žalovaný je tak povinen podle § 1970 o.z. uhradit žalobkyni rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, když žalobkyně oprávněnost svého nároku prokázala listinami, které byly provedeny k důkazu, žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a nárok žalobkyně nezpochybnil. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, soud tak žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokátky za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva), paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky po 100 Kč. Jelikož zástupkyně žalobkyně prokázala, že je plátcem DPH, náleží jí rovněž náhrada této daně ve výši 21% z částky odpovídající součtu odměny a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů řízení činí celkem 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. povinen uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně.