25 C 349/2021-15 — Okresní soud Plzeň-sever

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vnikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku za období od [datum] do [datum]. Tento byl žalovaný povinen platit z pozice držitele televizního přijímače, přičemž povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence splnil žalovaný dnem [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v žalobě, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda s tímto postupem rovněž souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Z předložených důkazů má soud za prokázané, že žalovaný se v srpnu roku 2018 přihlásil jako poplatník televizních poplatků na adrese [adresa žalovaného]. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve výši 1 681,94 Kč. Žalovaný však přesto řádně neplatil televizní poplatky. Podanou žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení poplatků za období od [anonymizováno] roku [rok] do [anonymizováno] roku [rok]. Televizní poplatek je stanoven ve výši 135 Kč měsíčně, přičemž za měsíc [anonymizováno] [rok] činí předpis poplatku 10 Kč (pro předchozí mimořádné platby žalovaného). Za období 11 měsíců po 135 Kč a jednoho měsíce po 10 Kč tak představuje dluh žalovaného na televizních poplatcích částku ve výši 1 495 Kč. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný je od srpna 2018 držitelem televizního přijímače a tedy poplatníkem televizního poplatku ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. Z výpisu z evidence České televize, má soud za prokázané, že dlužným obdobím je období od [anonymizováno] do [anonymizováno] roku [rok], tj. 12 kalendářních měsíců, kdy žalovaný televizní poplatky řádně nezaplatil, a to ve stanovených lhůtách splatnosti podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., tedy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, a žalobkyni tak dluží celkem částku 1 495 Kč. Žalobkyně má právo požadovat po žalovaném v souladu s § 10 zákona č. 348/2005 Sb. rovněž zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského (ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb.), který byl kapitalizován na částku 169,75 Kč. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu. Úspěšná žalobkyně má podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za dva úkony právní služby po 200 Kč, paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za dva úkony právní služby po 100 Kč a podle § 137 odst. 3 o.s.ř. také z náhrady 21 % DPH ze základu 600 Kč v částce 126 Kč, tj. celkem 1 126 Kč.