3 C 116/2021 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení vlastnického práva k bytu [číslo] nacházející se v budově [adresa] sestávající se z budovy [adresa] stojící na pozemcích parc. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu spjatého s touto bytovou jednotkou, zapsaného na [list vlastnictví] pro katastrální území a obec Plzeň, vedený u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště Plzeň-město, a to proti žalovanému, který je jako vlastník tohoto bytu zapsán v katastru nemovitostí. Žalobkyně uvedla, že byla rozsudkem Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. 6. 2011, č. j. [číslo jednací], omezena ve způsobilosti k právním úkonům, kdy usnesením téhož soudu ze dne 2. 9. 2011, č. j. [číslo jednací], jí byl ustanoven opatrovník [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalobkyně vlastnila členský podíl ve Stavebním bytovém družstvu [anonymizováno] a k tomu spojená práva a povinnosti k bytové jednotce [číslo]. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni v trestní věci [spisová značka] vyplynulo, že žalobkyně byla poškozena trestnou činností odsouzeného [příjmení], [anonymizováno] a [příjmení], kteří zneužili její prostoduchosti a přiměli ji k převodu uvedeného členského podílu a tím ji připravili o shora specifikovaný byt. V důsledku této trestné činnosti žalobkyně nejprve převedla členská práva a povinnosti v bytovém družstvu na [jméno] [příjmení], který jej obratem převedl na Finanční družstvo OK, které jej následně převedlo na žalovaného. Žalovaný, který působil v tu dobu jako předseda družstva, si tento byt obratem od družstva odkoupil za zůstatkovou cenu a dle žalobkyně je tedy vyloučeno, že žalovaný jednal v dobré víře. Žalobkyní učiněný převod členských práv a povinností v bytovém družstvu je v důsledku její duševní poruchy absolutně neplatný a z tohoto důvodu nemohlo k převodu dojít. Ačkoli žalovaný uvedl, že bude akceptovat rozhodnutí trestního soudu, který usnesením ze dne 21. 9. 2015, č. j. [spisová značka], ve znění opravného usnesení ze dne 11. 7. 2018, č. j. [spisová značka], rozhodl o tom, že se bytová jednotka vrací žalobkyni, přestal s žalobkyní komunikovat. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, a to s odůvodněním, že žalobu považuje za zmatečnou a právně nevykonatelnou. Žalovaný namítal, že do smluvního vztahu mezi žalobkyní a novým nabyvatelem členského podílu panem [příjmení] žádným způsobem nezasahoval. K samotnému převodu členských práv na žalovaného došlo na základě smlouvy ze dne [datum], kdy žalovaný nabyl družstevní podíl od Finančního družstva OK, následně pak získal k bytové jednotce i vlastnické právo, neboť tato mu byla převedeno do osobního vlastnictví. Žalovaný uvedl, že vlastnické právo k předmětnému bytu nabyl v dobré víře, o čemž svědčí i skutečnost, že nebyl v souvislosti s touto věcí trestně stíhán. Žalobkyně převedla členské právo v bytovém družstvu na pana [příjmení] na základě smlouvy ze dne [datum], tedy v době, kdy byla ještě oprávněna ke všem právním úkonům. Dle názoru žalovaného byla smlouva uzavřena v místě kanceláře Stavebního družstva [anonymizováno] za přítomnosti dalších nestranných osob. Žalovaný zároveň popřel, že by s právním zástupcem žalobkyně nekomunikoval, žalovaný právního zástupce žalobkyně upozornil, že není možné v této věci podepsat souhlasné prohlášení, neboť ačkoliv byla žalobkyni usnesením trestního soudu vrácena bytová jednotka, žalobkyni vlastnická práva k bytové jednotce nikdy odňata nebyla, byla jí odňata pouze vlastnická práva vyplývající z držení členských práv v bytovém družstvu [ulice] družstvo [anonymizováno]. Z tohoto důvodu tedy žalovaný nemohl souhlasně prohlásit, že se žalobkyně stává výlučným vlastníkem předmětné bytové jednotky, když tato výlučným vlastníkem bytové jednotky nikdy nebyla. V případě, že by žalovaný souhlasné prohlášení podepsal, mohl by zkrátit práva Stavebního družstva [anonymizováno], které by po něm mohlo požadovat náhradu škody. V rámci jednání pak žalovaný dodal, že v žádném případě nesporuje, že by měl být vrácen původní stav předmětného bytu. 3. Ze skutkových tvrzení a provedených důkazů vyplynulo, že žalobkyně podepsala s odsouzeným [příjmení] dne [datum] smlouvu o převodu členských práv a povinností, na základě které žalobkyně převedla na nabyvatele všechna svá členská práva a povinnosti, zejména nájem družstevního bytu [číslo] o velikosti 2 + 1 v ulici [ulice a číslo] společně s právy a povinnostmi spojenými s členstvím nebydlícího člena. Tato skutečnost mimo jiné vyplynula i z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 10. 2019, č. j. [spisová značka] (str. 21), ze kterého je z popisu skutku zřejmé, že žalobkyně podepsala dne [datum] na Poště [obec a číslo], [ulice] tř. [anonymizováno], předložené dokumenty, mezi kterými byla i smlouva o převodu členských práv a povinností, jejíž obsah nemohla v důsledku své mentální retardace posoudit, a které nemohla vzhledem ke svému špatnému zraku ani přečíst. Z tohoto rozhodnutí rovněž vyplynulo, že odsouzený [příjmení] převedl dne [datum] předmětný členský podíl v družstvu a s tím spojená práva k bytu na Finanční družstvo OK, údajně za finanční úplatu ve výši [částka], které později členská práva a povinnosti převedlo na základě smlouvy ze dne [datum] na žalovaného. Z předloženého výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalovaný byl zapsán jako vlastník předmětné bytové jednotky na základě smlouvy o převodu vlastnictví jednotky ze dne [datum] s právnímu účinky vkladu práva ke dni [datum]. Z usnesení Krajského soud v Plzni ze dne 21. 9. 2015, č. j. [spisová značka], ve znění usnesení téhož soudu ze dne 11. 7. 2018, č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že podle § 81a tr. řádu a § 80 odst. 1 tr. řádu byla bytová jednotka [číslo] vrácena žalobkyni, a to z toho důvodu, že usnesením policejního orgánu ze dne [datum] byla tato nemovitost v rámci trestního řízení zajištěna. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 21. 6. 2011, č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že žalobkyně byla omezena ve způsobilosti k právním úkonům, a to tak, že bylo rozhodnuto, že je schopna disponovat pouze s majetkem v hodnotě do [částka] týdně. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplynulo, že žalobkyně trpí od narození lehkou mentální retardací, tedy duševní poruchou, která není pouze přechodného rázu. Z vyjádření znalce vyplynulo, že žalobkyně není schopna činit žádné složitější právní úkony, jako je např. uzavírání smluv, neboť není schopna domyslet důsledky těchto úkonů. Rozsudkem téhož soudu ze dne 6. 3. 2018, č. j. [číslo jednací], bylo omezení svéprávnosti žalobkyně prodlouženo na dobu dalších 5 let od právní moci vydaného rozhodnutí. Opatrovníkem žalobkyně byla jmenována Mgr. [jméno] [příjmení], tedy sestra žalobkyně. Z uvedeného rozhodnutí je zřejmé, že pokud jde o duševní chorobu žalobkyně, touto trpí celoživotně, jedná se o trvalou poruchu, která není léčbou ovlivnitelná. Žalobkyně nerozumí žádnému typu smluv, v horizontu dalších 5 let nelze očekávat změnu jejího zdravotního stavu k lepšímu. 4. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně v době, kdy podepsala smlouvu o převodu členských zpráv a povinností ve Stavebním bytovém družstvu [anonymizováno], nebyla vlastnicí předmětného bytu. Žalobkyně byla pouze členkou shora uvedeného družstva s právem nájmu k tomuto družstevnímu bytu. Pokud tedy žalobkyně nyní navrhuje, aby žalobou bylo určeno, že je vlastnicí předmětného bytu, požaduje více, než jí v minulosti náleželo, což je nepřípustné. Zároveň v tomto případě není splněna ani podmínka pasivní legitimace, neboť žaloba by v tomto případě měla směřovat proti vlastníkovi bytu, který jím byl v době, kdy žalobkyně podepsala smlouvu o převodu členských práv a povinností s odsouzeným [příjmení], tedy proti Stavebnímu bytovému družstvu [anonymizováno]. Pokud jde o platnost smlouvy o převodu družstevního podílu, tak v případě, že se žalobkyně rozhodne podat svoji žalobu znovu, a to u věcně příslušného soudu, bude tato otázka řešena jako předběžná otázka v rámci tohoto řízení. S ohledem na shora uvedené tedy nezbývalo soudu nic jiného, než žalobu tak, jak byla podána, zamítnout. 5. Návrh žalobkyně na provedení dodatku znaleckého posudku, který by měl osvědčit, zda žalobkyně byla v době uzavírání smlouvy o převodu družstevního podílu způsobilá k uzavření tohoto úkonu, jakož i návrh žalovaného na výslech pana [příjmení], který by se měl vyjádřit k okolnostem sepsání smlouvy o převodu družstevního podílu, byl s ohledem na zásadu hospodárnosti zamítnut. 6. Pokud jde o náklady řízení, soud rozhodoval podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný měl v této věci plný úspěch a náleží mu proto právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložil uplatňováním svého práva. Náklady spočívají v nákladech na zastoupení za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci samé – vyjádření k žalobě, účast u jednání konaného [datum]) při odměně ve výši [částka] za jeden úkol právní služby (§ 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), d) g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advo