Stručně: Paragraf 38 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, stanoví, že právní úkon je neplatný, pokud jej učinila osoba bez způsobilosti k právním úkonům nebo osoba jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou k tomuto úkonu.
§ 38
(1) Neplatný je právní úkon, pokud ten, kdo jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům.
(2) Rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.
Paragraf 38 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, stanoví, že právní úkon je neplatný, pokud jej učinila osoba bez způsobilosti k právním úkonům nebo osoba jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou k tomuto úkonu.
Co to znamená v praxi
Právní úkon, který učiní například nezletilá osoba bez potřebného souhlasu zákonného zástupce (pokud přesahuje běžné záležitosti), je neplatný.
Pokud osoba trpí duševní poruchou, která jí brání pochopit smysl a důsledky právního úkonu (např. podpis smlouvy), je takový úkon neplatný.
Neplatnost právního úkonu znamená, že se na něj hledí, jako by nikdy nenastal, a nevyvolává právní následky.
Na co si dát pozor
Je důležité ověřit si způsobilost druhé strany k právním úkonům, zejména u významných smluv.
Duševní porucha musí být takového charakteru, aby osobu skutečně činila neschopnou k danému právnímu úkonu.