3 C 204/2022-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení celkem částky 6 146 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že jí žalovaný dluží z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo částku 958 Kč za období od [datum] do [datum] a částku 5 188 Kč za období od [datum] do [datum], to vše ohledně osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno]. Součástí žalovaných částek učinila žalobkyně také nárok na zaplacení 2× 300 Kč, což jsou poplatky spojené s náklady na mimosoudní uplatnění pohledávek. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, zjistila, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], které je v registru vozidel evidováno jako provozované. Současně bylo zjištěno, že za období od [datum] do [datum] a dále za období od [datum] do [datum] nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobkyně doložila, že dne [datum] zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo za dlužné období [datum] - [datum] se stanovením zákonné lhůty 60 dní k úhradě a dne [datum] zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo za dlužné období [datum] - [datum] opět se stanovením zákonné lhůty 60 dní k úhradě, to vše v souladu s ust. § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvků ve vazbě na lhůty stanovené ve výzvách nastala pro první dlužné období dne [datum] a pro druhé dlužné období dne [datum]. Žalobkyně dále doložila, že žalovanému byly prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně dne [datum] zaslány předžalobní upomínky ve vztahu k oběma shora uvedeným dlužným obdobím. 4. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno, a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a to ust. § 2 odst. 1 písm. g), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činí denní příspěvek 47 Kč. Při 14 dnech ([datum] - [datum]) tak jde o částku 658 Kč a při 104 dnech ([datum] - [datum]) jde o částku 4 888 Kč. Poplatek za výzvy k zaplacení, na jehož úhradu vznikl žalobkyni nárok podle ust. § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb., činí á 300 Kč podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. S úhradami se žalovaný dostal do prodlení marným uplynutím lhůt stanovených ve výzvách k úhradě příspěvku za příslušné dlužné období, tj. ve vztahu k dlužnému období [datum] - [datum] se žalovaný dostal do prodlení marným uplynutím šedesátidenní lhůty stanovené ve výzvě ze dne [datum], tedy od [datum] a ve vztahu k dlužnému období [datum] - [datum] se žalovaný dostal do prodlení marným uplynutím šedesátidenní lhůty stanovené ve výzvě ze dne [datum], tedy od [datum]. Žalovaný je tak povinen podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uhradit žalobkyni rovněž příslušný zákonný úrok z prodlení ve výši podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno, když žalobkyně oprávněnost svých nároků prokázala listinami, přičemž žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a nároky žalobkyně nezpochybnil. 5. Soud dále výrokem II. tohoto rozsudku uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s Položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to vzhledem ke skutečnosti, že v dané věci nebyl vydán platební rozkaz a bylo pokračováno v řízení, proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek z částky 400 Kč podle Položky 2 bod 1. písm. a) na částku 1 000 Kč podle Položky 1 bod 1. písm. a), zbývá tak uhradit 600 Kč. 6. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, soud tak žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, dále tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva), paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky po 100 Kč. Jelikož zástupkyně žalobkyně prokázala, že je plátcem DPH, náleží jí podle § 137 odst. 3 o.s.ř. rovněž náhrada této daně ve výši 21 % z částky odpovídající součtu odměny a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů řízení činí celkem 2 089 Kč. 7. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.