3 C 245/2022-12 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 347,18 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 150 Kč, částky 256 Kč coby nákladů spojených s uplatněním pohledávky a částky 1 536 Kč coby smluvní pokuty. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný se spol. [právnická osoba], [IČO], dále jen („ původní věřitel“), Smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly [ulice] podmínky. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli částku 8 000 Kč s příslušenstvím do [datum]. Vůli uzavřít smlouvu o úvěru žalovaný projevil tzv. verifikační platbou provedenou ze svého účtu na účet původního věřitele. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas, tím mu vznikla povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Následně byla pohledávka, která je předmětem této žaloby, postoupena žalobkyni, a to na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], resp. dílčí smlouvy o postoupení, k čemuž žalobkyně poukázala na společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek. Celková hodnota pohledávky za žalovaným činila ke dni postoupení 9 750 Kč, skládala se z nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 1 600 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 150 Kč. [příjmení] paušální náhrady na upomínání představuje výši poplatků za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou. Žalobkyni tak nezbylo nic jiného, než příslušenství pohledávky v žalobě uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku, ve skutečnosti tato částka představuje náklady na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 347,18 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od [datum] do [datum], kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 8 000 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od [datum], z jistiny ve výši 8 000 Kč a dále náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč. K nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky žalobkyně uvádí, že je specifikuje tak, že odchozí dopis činí 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí telefonický hovor 72 Kč, osobní návštěva 217 Kč. Žalobkyně nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 256 Kč, a to za odeslaný obyčejný dopis v počtu 1 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost platit částku sjednanou ve smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 1 536 Kč, počítáno ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. [datum], z dlužné jistiny pohledávky ve výši 8 000 Kč, do [datum]. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Společného prohlášení postupitele [právnická osoba], [IČO] a postupníka [příjmení] [jméno] a [právnická osoba], [IČO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětná pohledávka vymáhaná touto žalobou (identifikovaná pod č. smlouvy [číslo]) byla postoupena žalobkyni na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], resp. dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne [datum] ve smyslu ust. § 1882 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), který byl předán k poštovní přepravě dne [datum], jak je patrné z podacího archu. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla distančním způsobem ve smyslu čl. 10 obchodních podmínek původního věřitele (SPL 2019 [číslo] (dále též jen„ podmínky“)) uzavřena smlouva o úvěru na celkovou částku jistiny úvěru 8 000 Kč s termínem splatnosti dne [datum], a to jako dodatek novelizující smlouvu o úvěru téhož čísla ze dne [datum]. Na základě smlouvy se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 8 000 Kč, což učinil dne [datum] platbou v této výši ve prospěch účtu č. [bankovní účet], jak plyne z výpisu z účtu [obec] spořitelny [číslo]. Žalovaný se oproti tomu zavázal celkem zaplatit původnímu věřiteli částku 8 000 Kč, jak uvádí smlouva v řádku„ celkem ke splacení bez prodloužení“. Zápůjční úroková sazba činila 0 % ročně a RPSN 732,8 %. Na str. 3 smlouvy bylo ujednáno, že v případě porušení povinnosti klienta zaplatit jakoukoli část závazku podle této smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění klienta, je klient povinen zaplatit věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení, dále úrok z prodlení v zákonem stanovené výši a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Článkem [číslo] podmínek bylo stanoveno, že v případě prodlení klienta se splacením jakékoliv částky splatné dle smlouvy přesahujícím třicet dnů, je věřitel oprávněn pověřit vymáháním splatné částky jakoukoliv třetí osobu, kterou věřitel klientovi předem oznámí. Klient se zavazuje zaplatit věřiteli veškeré reálně vynaložené a dokladované náklady spojené s pověřením a angažováním třetí osoby k vymáhání částky dlužné klientem. Upomínkou ze dne [datum], opakovanou výzvou k úhradě ze dne [datum] a předžalobní výzvou k okamžité úhradě dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel opakovaně upomínal žalovaného k úhradě dluhu plynoucího ze smlouvy [číslo]. Výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno, že ve fázi mimosoudního vymáhání pohledávky za žalovaným byly učiněny dva úkony, a to obyčejný dopis ze dne [datum] a cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka dne [datum]. Žalobkyně prokázala, že dopisem ze dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, kterážto byla předána k poštovní přepravě dne [datum], jak plyne z podacího archu. 5. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 7. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i