3 C 251/2022-16 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení jízdného ve výši 20 Kč včetně přirážky ve výši 1 500 Kč s odůvodněním, že žalovaná použila ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy, aniž by se prokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud dospěl na základě předložených listin k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná se přepravovala prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyní, a to dne [datum] na lince silniční dopravy [číslo]. Na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatila. Totožnost žalované byla ověřena dle občanského průkazu. Výše jízdného 20 Kč a přirážky k jízdnému 1 500 Kč za každou uskutečněnou jízdu vyplývají ze smluvních podmínek žalobkyně a tarifu MHD. Žalovaná nezaplatila stanovené jízdné a tímto svým jednáním porušila povinnost plynoucí jednak z ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ale i ze zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (§ 18a odst. 2 písm. a) a c) a ze zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (§ 37 odst. 5 písm. b)). Dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§7 odst. 5) a dle tarifu žalobkyně je žalovaná proto povinna uhradit cenu jízdného 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Vzhledem k těmto skutečnostem soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč s úrokovým příslušenstvím dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za dva úkony po 100 Kč, které soud přiznal v souladu s ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř.