3 C 382/2022-12 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 14 880 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 14 880 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 %, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 400 Kč a dále zaplacení smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 14 880 Kč od [datum] do [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že jde o pohledávku na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně poté co byla ověřena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 12 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smlouvy. Součástí smlouvy byly sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Úvěr byl žalované vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne [datum] v částce 12 000 Kč. Protože žalovaná požádala o odklad splatnosti úvěru o 30 dní, splatnost úvěru nastala dne [datum]. Žalovaná celkem splatila částku 2 880 Kč, a to platbou ze dne [datum]. Žalobkyně dále vznesla nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty. Ke dni sepisu žaloby vyčíslila žalobkyně nesplacenou pohledávku tak, že tato celkem představuje částku 17 615,42 Kč sestávající z jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 2 880 Kč, zákonného úroku z prodlení 1 335,42 Kč a účelně vynaložených nákladů 1 400 Kč. K účelně vynaloženým nákladům na vymáhání pohledávky žalobkyně uvedla, že jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů. Žalobkyně je v případě prodlení oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, a to paušálně ve výši 35 Kč denně (tato částka je dána rozpočtením nákladů na osoby, které se podílejí na řešení prodlení žalované, a to prostřednictvím telefonu, e-mailu či korespondence), maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Žalobkyně může posílat zpoplatněné upomínky, vždy za částku 105 Kč za jednu upomínku. Celková částka účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky je tedy 1 400 Kč, která se skládá ze 40 dní násobených paušální náhradou 35 Kč denně, v období od [datum] do [datum], maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. [příjmení] je složena z následujících položek: 26 SMS, 36 emailů a 14 telefonátů. Žalovaná se dostala do prodlení dne [datum], kdy neuhradila částku ve výši 14 880 Kč. Žalobkyně je tak dále oprávněna požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou a žalující stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků na výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva“) uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr jiný než na bydlení ve výši 12 000 Kč coby celková výše úvěru a zároveň první tranše úvěru. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím tvořeným poplatkem za vybrané volitelné služby, které ale v případě žalované sjednány nebyly, a s poplatkem za sjednání úvěru dle čl. VIII. smlouvy ve výši 2 880 Kč. Jednorázová výše splátky – při čerpání celého úvěrového limitu činila 14 880 Kč. Datum splatnosti úvěru byl sjednán na [datum] RPSN představovalo 1269,72 %. Z žalobních tvrzení plyne, že žalovaná požádala o odklad splatnosti úvěru o 30 dní. Nový den splatnosti tak nastal [datum]. Dle čl. 2 sazebníku platného od [datum] (dále též jen„ sazebník“) jako součásti smlouvy činil poplatek za„ prolongaci 30“ 22 % z nesplacené jistiny. Dne [datum] provedla žalovaná úhradu ve výši 2 880 Kč. Článkem 3. sazebníku bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky a dále je oprávněna posílat zpoplatněné upomínky v případě, že žalovaná dluží buď část, nebo celou půjčku (včetně poplatků) a nevyužila možnosti splatnost půjčky odložit. Článkem 3. sazebníku bylo také ujednáno právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Z všeobecných obchodních podmínek platných od [datum] (dále též jen„ VOP“) plyne pro případ prodlení žalované ujednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení (čl. 6 odst. 6.4). Článkem 4. odst. 4.5 VOP bylo ujednáno, že:„ Částky zaplacené dlužníkem budou použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit. Nejdříve na úhradu úroků z prodlení, pak smluvních pokut, poté poplatků za doplňkové služby a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Nebude-li částka zaplacená dlužníkem postačovat na pokrytí stávajícího dluhu, bude z nesplacené částky stávajícího dluhu dále účtován poplatek z prodlení, s čímž dlužník výslovně souhlasí.“ Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne [datum] byla zaevidována transakce s variabilním symbolem [číslo] (shodným s čl. VIII. smlouvy) ve výši 12 000 Kč ve prospěch protiúčtu č. [bankovní účet] (uvedeného jako číslo účtu žalované ve smlouvě). Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. 4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 6. Podle § 1813 o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 7. Podle § 1815 o.z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 8. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 10. Podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peně