3 C 76/2021-67 — Okresní soud Plzeň-sever

1) Žalobkyně se podanou žalobou původně domáhala zaplacení částky [částka], a to z titulu nezaplacené smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy o obchodním zastoupení a pomoci při správě č. [anonymizováno] (dále jen„ smlouva o obchodním zastoupení“), kterou žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum]. 2) V této věci byl nejprve vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná v zákonné lhůtě podala odpor, v němž uvedla, že s nárokem žalobkyně vyplývajícím z titulu smlouvy o obchodním zastoupení nesouhlasí. Namítla, že žádnou smlouvu o obchodním zastoupení s žalobkyní neuzavřela a podpis uvedený na této smlouvě není jejím pravým podpisem. Soud následně vyzval žalobkyni, aby se k podanému odporu vyjádřila. Tato opakovaně žádala o prodloužení lhůty k vyjádření a nakonec požádala soud o součinnost při zjišťování majitele bankovního účtu, na který byla žalobkyní zaslána částka [částka]. 3) Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za nesporné, že žalovaná od žalobkyně obdržela částku ve výši [částka], která byla žalované zaslána na její bankovní účet v říjnu 2018. Mezi účastníky však zůstalo sporné, zda žalovaná s žalobkyní uzavřela smlouvu o obchodním zastoupení. Po prvním jednání vzala žalobkyně žalobu zpět, co do částky [částka] a nadále po žalované požadovala zaplacení částky [částka], která byla žalobkyní vyplacena jako zaručená odměna v rámci podpory při adaptaci zprostředkovatele nováčka. Žalobkyně zároveň svým podáním učinila nesporným tvrzení žalované, že smlouva nebyla uzavřena, přičemž částka byla žalované poskytnuta bez právního důvodu a nadále tedy požaduje zaplacení částky [částka] z titulu bezdůvodného obohacení 4) Žalovaná k dotazu soudu sdělila, že s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí, a proto bylo usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 2. 2022, č.j. [číslo jednací] řízení, co do částky [částka], zastaveno. Usnesením téhož soudu z téhož dne č.j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o tom, že změna žaloby navržená žalobkyní se připouští, neboť dle názoru soudu provedené dokazování může být podkladem pro řízení ohledně navržené změny žaloby. Na tomto místě soud podotýká, že není vázán právním hodnocením žalobkyně a může tak nárok po právní stránce posoudit i podle jiných ustanovení, než bylo žalobkyní původně navrhováno (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 643/2000). I přesto, že žalovaná se změnou žaloby nesouhlasila, uvedla, že částku [částka] obdržela na svůj účet jako odměnu pro pana [jméno] [příjmení], se kterým žalovaná pro žalobkyni, tehdy ještě [právnická osoba], sháněla klienty. S ohledem na to, že žalovaná pro pana [příjmení] sehnala několik zájemců, se kterými byly následně uzavřeny smlouvy, zaslal pan [příjmení] část své odměny přímo na účet žalované. 5) Vzhledem k tomu, že žalobkyně v průběhu řízení prohlásila za nesporné, že smlouva o obchodním zastoupení ze strany žalované podepsána nebyla, zůstala mezi účastníky v řízení sporná pouze skutečnost, zda žalovaná poskytnutou částku ve výši [částka] obdržela důvodně, či nikoliv a toto bylo rovněž předmětem dokazování. 6) Z osvědčení ČNB o zápisu do registru pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí vyplynulo, že žalovaná byla do tohoto registru zapsána dne [datum], a to pod [číslo], jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel. 7) Ze svědecké výpovědi pana [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento pracoval pro žalobkyni přibližně od roku 2016 do roku 2019, jako manažer. V té době oslovil pana [příjmení] [příjmení] a pana [příjmení] [příjmení], který byl okresním ředitelem v [obec] pro [právnická osoba], a to za účelem vybudování pobočky žalobkyně v [obec]. Za tímto účelem také začal spolupracovat s žalovanou a panem [příjmení], kteří společně s Mgr. [příjmení] vstoupili do procesu zaškolování, kdy pracovali jako tzv. tipaři, doporučovali obchody a byli za to odměňováni. Členové týmu pak dostávali odměnu formou provize za zprostředkování smlouvy, dále existovala i jakási zaručená odměna za účast na školení, získávání certifikátů a podobně. Svědek žádnou smlouvu s žalovanou ohledně odměňování uzavřenou neměl, nebylo ani možné, aby jeho odměna byla zaslána na účet někomu jinému, bylo možné pouze rozdělit provizi a tu adresovat na účet třetí osobě, což se stávalo poměrně často. Svědek dále uvedl, že pokud byla žalované vyplacena částka [částka], tak se jednalo o adekvátní odměnu za její činnost, zároveň uvedl, že za svoji spolupráci by měla žalovaná dostat na základě dřívějších dohod více. Svědek závěrem uvedl, že spolupráci s žalobkyní ukončil z toho důvodu, že přestala sjednané dohody plnit. [příjmení] sám měl v rámci svého ředitelství pod sebou kolem 50 lidí, přičemž více než polovina těchto lidí cítí vůči žalobkyni křivdu, a to právě z důvodu neplnění původních dohod. 8) Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] v rámci své výpovědi potvrdil, že byl svědkem [příjmení] a Ing. [příjmení] kontaktován za účelem zřízení pobočky v Karlových Varech pro Českou pojišťovnu. Podmínky byly takové, že nejprve bylo potřeba vytvořit fungující tým a až následně měli tito lidé nastoupit do smluvního vztahu s Českou pojišťovnou. Do té doby fungovali členové týmu pouze v pozici tzv. tipaře, zprostředkovávali uzavírání smluv a následně za to inkasovali odměnu. Za tímto účelem svědek kontaktoval pana [příjmení] [příjmení] a žalovanou. První měsíc všichni obdrželi od pojišťovny vstupní odměnu, která se pohybovala v částce 15 – [částka]. Tato částka nebyla první měsíc limitována žádným výkonem. Druhý měsíc už byla odměna podmíněna tím, že bylo potřeba sehnat několik pojistníků, přičemž další měsíce tento počet narůstal. Takto to mělo fungovat až do doby 1 roku a poté tyto podpůrné částky měly skončit. [příjmení] i jeho členové týmu, tedy mimo jiné i žalovaná, obdrželi pouze částku za první měsíc. Následně se [ulice] pojišťovna dostala do konfliktu s panem [příjmení], jeho pobočka byla zrušena a pojišťovna s nimi přestala komunikovat. Členové týmu žádné smlouvy osobně neuzavírali, jejich uzavírání pouze zprostředkovávali, nicméně za zprostředkování žádnou odměnu již nedostali. Po ukončení spolupráce je pojišťovna následně kontaktovala se sdělením, že svědek, pan [příjmení] [příjmení] a žalovaná mají údajně podepsanou s pojišťovnou nějakou smlouvu. Po zhlédnutí této smlouvy svědek spolu s Ing. [příjmení] zjistili, že podpisy na těchto smlouvách nejsou jejich. Žalovaná se této schůzky neúčastnila, dle slov svědka je žalovaná starší distingovaná paní, která se s nimi bála jít, nechtěla mít žádné konflikty. Pojišťovna se k nim totiž chovala poměrně agresivně a žalovaná byla v podstatě každý den atakována [právnická osoba] finance, která se zaměřovala na vymáhání pohledávky, konkrétně té částky, kterou všichni členové týmu dostali jako vstupní částku první měsíc. 9) Na základě výše uvedeného tak lze v dané věci učinit skutkový závěr, že žalované byla skutečně ze strany žalobkyně poskytnuta částka [částka], což mimo jiné účastníci sami prohlásili za nesporné. Soud se však v tomto případě neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že se jednalo o bezdůvodné obohacení, které bylo z její strany poskytnuto bez právního důvodu. Ze svědeckých výpovědí pana [příjmení] a pana [příjmení] [příjmení] vyplynulo, že žalovaná pro žalobkyni vyvíjela činnost tzv. tipaře, která spočívala v tom, že zprostředkovávala žalobkyni uzavírání jednotlivých pojistných smluv, což mimo jiné vyplynulo i z osvědčení ČNB o zápisu do registru pojišťovacích zprostředkovatelů. [jméno] žalovaná však žádné smlouvy osobně neuzavírala, a to jak s budoucími klienty žalobkyně, ani se samotnou žalobkyní. Podobnou praktiku, jakou žalobkyně uplatňovala v tomto řízení proti žalované, ve kterém se z počátku domáhala zaplacení smluvní pokuty z uzavřené smlouvy o obchodní zastoupení, potvrdil i Mgr. [jméno] [příjmení], který rovněž uvedl, že odměna, která byla členům týmu zaslána v rámci prvního měsíce, činila částku v rozmezí 15 – [částka]. Shora uvedená částka tedy odpovídá částce, kterou žalovaná obdržela. Pan Sartini v rámci své svědecké výpovědi rovněž podotkl, že za svoji práci by si žalovaná zasloužila mnohem větší odměnu než tu, kterou od žalobkyně obdržela, byť soud si je vědom toho, že se jedná pouze o svědkovo subjektivní hodnocení. Z výše uvedených důvodu byl tedy nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované v částce [částka] posouzen jako bezdůvodný a žaloba byla zamítnuta. 10) S ohledem na to, že žalobkyně byla v řízení ve vztahu k žalované neúspěšná má proto žalovaná (podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. dále jen o.s.ř.) právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila k uplatňování svého práva. Prokázané náklady spočívají v nákladech v zastoupení za 5 úkonů právní služby, vycházející z výše tarifní odměny v částce [částka] (příprava a převzetí zastoupení, odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu, jednání u soudu dne [datum], doplnění skutkového tvrzení ze dne [datum], replika na vyjádření žalobkyně ze dne [datum]) při odměně ve výši [částka] za jed