3 C 8/2022-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % a úrokem 13,7 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) byla dne [datum] uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky a Sazebník poplatků. Původní věřitel poskytl žalovanému na základě smlouvy o půjčce částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutou půjčku v 48 pravidelných měsíčních splátkách po [částka], když splatnost první splátky připadala na [datum] a každá další splátka se stala splatnou vždy na 12. den v měsíci. Mezi původním věřitelem a žalovaným bylo sjednáno úročení poskytnutých peněžních prostředků, když úroková sazba byla stanovena jako neměnná ve výši 13,70 % p.a. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný nesplácel řádně a včas a v důsledku trvajícího porušení povinnosti žalovaného původní věřitel pohledávku žalovaného s účinností ke dni [datum] zesplatnil v souladu s ustanovením 7.1 a 2 Produktových podmínek. Zároveň původní věřitel uplatnil své právo na zaplacení sjednané smluvní pokuty, o čemž vyrozuměl žalovaného dopisem ze dne [datum], ve kterém byl žalovaný rovněž vyzván k zaplacení zůstatku úvěru a upozorněn na možnost vymáhání dané pohledávky. Původní věřitel a žalobkyně uzavřeli dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla dne [datum] postoupena pohledávka za žalovaným žalobkyni. Ke dni postoupení, tj. k [datum], činila pohledávka za žalovaným částku ve výši [částka]. Od dne postoupení pohledávky do dne podání žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou a žalující stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalovaný na výzvu nereagoval a žalobkyně svým vyjádřením ze dne [datum] vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“). Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne [datum], který byl předán k poštovní přepravě téhož dne. 4. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Z akceptace návrhu na uzavření Smlouvy o půjčce ze dne [datum] má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], Produktové obchodní podmínky [právnická osoba] pro půjčky a Sazebník. Žalovanému byla poskytnuta půjčka ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit do [datum] v 48 měsíčních splátkách po [částka] se zápůjční úrokovou sazbou 13,70 % ročně a RPSN 14,59 %. Žalovaný měl hradit splátky od [datum], přičemž další splátky měly být hrazeny nejpozději do 12. dne kalendářního měsíce. Žalovaný však řádně splátky nehradil, pročež byl původním věřitelem dopisem ze dne [datum] vyzván k okamžitému jednorázovému splacení celého závazku vyčísleného k datu [datum] ve výši [částka], a to v souladu s čl. 6 písm. b) akceptovaného návrhu Smlouvy. V případě žalovaného bylo naplněno porušení dle článku 7.1 Produktových obchodních podmínek [právnická osoba] pro půjčky (dále jen„ Produktové podmínky“) s následnou aplikací opatření podle čl. 7 Produktových podmínek, tj. v důsledku trvajícího porušení povinností žalovaného ze Smlouvy, zejména z důvodu nesplácení zápůjčky v pravidelných termínech a ve splátkách v dohodnuté výši původní věřitel pohledávku žalovaného s účinností ke dni [datum] zesplatnil, přičemž původnímu věřiteli vzniklo oprávnění požadovat po žalovaném okamžité splacení veškerých závazků vyplývajících ze Smlouvy. Pro případ porušení Smlouvy bylo dále lze aplikovat čl. 6 písm. b) akceptovaného návrhu Smlouvy, resp. i v souladu s čl. 7 b) Produktových podmínek, tedy současně požadovat smluvní pokutu ve výši odpovídající 0,1 % denně z částky, ohledně jíž je klient v prodlení. K tomu žalobkyně dále doložila předchozí písemnou výzvu k úhradě ze dne [datum], zaslanou žalovanému dne [datum]. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení částky ve výši [částka], která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši [částka] a úvěrových poplatků a smluvní pokuty ve výši [částka]. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z jistiny zápůjčky ve výši [částka] do [datum], tj. do data zesplatnění, smluvní úrok 13,70 % p.a. z jistiny zápůjčky ve výši [částka] od [datum], tj. od data následujícího po zesplatnění, do zaplacení a konečně žalobkyně požaduje i úrok z prodlení v zákonné výši 8,25 % p.a. z částky [částka] od [datum], tj. od data následujícího po zesplatnění, do zaplacení. Žalobkyně rovněž prokázala, že žalovanému zaslala dne [datum] předžalobní upomínku, která byla dána k doručení téhož dne, jak je patrné z podacího archu. 5. Podle § 2390 obč. zák., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první obč. zák. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 6. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 ObčZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 obč. zák. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 7. Soud po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o zápůjčce podle ustanovení § 2390 obč. zák., ale vzhledem k tomu, že si žalovaný řádně neplnil svoje povinnosti vyplývající ze Smlouvy, vznikl mu ke dni podání žaloby dluh celkem ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobkyně požadovala rovněž kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a smluvní úrok 13,7 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Vedle toho vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 1 a 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. jdoucí ode dne následujícího po zesplatnění zápůjčky do zaplacení, tj. úrok ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žaloba byla s ohledem na shora uvedené shledána důvodnou, a proto jí soud vyhověl v plném rozsahu. 8. Dle § 151 o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Úspěšná žalobkyně má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny advokáta ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, zaslání předžalobní upomínky, písemné podání žaloby ze dne [datum]) po [částka] a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. b) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po [částka]. Jelikož zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % ze základu [částka] v částce [částka]. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Ve shora uvedené věci jsou dle názoru soudu splněny podmínky pro použití ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb, advokátního tarifu, neboť předmětem řízení je peněžité plnění, u nějž tarifní hodnota nepřevyšuje částku [částka]. Soud má za to, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. V této souvislosti soud pro stručnost odkazuje na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3923/11, kterým Ústavní soud sjednotil judikaturu obecných soudů v řízení o takzvaných bagatelních věcech ohledně výš