4 C 130/2022-17 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 16 031 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného na základě smluv o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která pohledávky z uvedených smluv postoupila žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Žalobkyně s původním věřitelem, společností [právnická osoba], uzavřela dne [datum] podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedla na žalobkyni i pohledávku z titulu smluv o zápůjčce za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 občanského zákoníku bylo původním věřitelem učiněno dopisem ze dne [datum]. Ze smluv [číslo] [číslo] je zřejmé, že smluvní strany spolu uzavřely dvě smlouvy o zápůjčce, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému celkem částku 31 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti v místě jeho bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zapůjčenou částku ze smlouvy [číslo] vrátit s navýšením o 13 967 Kč (2 862 Kč úrok, 4 372 Kč poplatek za administrativní činnost, 6 733 Kč poplatek za vedení účtu a komfortní splácení), v 60 pravidelných týdenních splátkách po 500 Kč (poslední splátka ve zbytku). Žalovaný neplatil řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradil celkem pouze 4 500 Kč. S ohledem na tuto skutečnost žalobkyně uplatňovala zaplacení 11 500 Kč jakožto rozdíl mezi poskytnutými prostředky a úhradou ze strany žalovaného. Zapůjčenou částku ze smlouvy [číslo] se zavázal žalovaný vrátit s navýšením o 13 125 Kč (2 683 Kč úrok, 6 312 Kč poplatek za administrativní činnost, 4 130 Kč poplatek za vedení účtu a komfortní splácení), v 60 pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč (poslední splátka ve zbytku). Žalovaný neplatil řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradil celkem pouze 10 649 Kč. S ohledem na tuto skutečnost žalobkyně uplatňovala zaplacení 4 531 Kč jakožto rozdíl mezi poskytnutými prostředky a úhradou ze strany žalovaného. Vedle toho žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále až do zaplacení. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že smlouva o zápůjčce je s ohledem na výši poplatků absolutně neplatná ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku a žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku, a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 16 031 Kč spolu s úrokem z prodlení, a to podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 031 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.