4 C 205/2022-53 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 41 773 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného dluhu vyplývajícího ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, když tuto smlouvu uzavřel žalovaný dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]). Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 6 290 Kč a současně mu byla poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky, nicméně řádně a včas nehradil sjednané splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně tak využila svého práva a od smlouvy dne [datum] odstoupila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky 52 855 Kč a příslušenství. Dne [datum] byla pohledávka za žalovaným s účinností od [datum] postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě v podání ze dne [datum] vyjádřil tak, že si je vědom toho, že se mu postupem času nedařilo hradit splátky řádně a včas. Smlouvu uzavřel ještě za trvání manželství a vybavuje si, že formou nepravidelných splátek peníze jako splátku dluhu na účet banky poukazoval. O tom jakou částku formou takových splátek uhradil, však nevěděl, pravidelně přestal splácet v roce 2009, kdy se rozvedl a ztratil přehled o svých závazcích. Dále uvedl, že uznává existenci dluhu, nicméně nesouhlasí s výší požadovaného příslušenství, když si nebyl vědom toho, že by jej žalobkyně o existenci dluhu informovala dříve. Pokud by o existenci dluhu věděl, situaci by řešit dříve. Během ústního jednání dne [datum] žalovaný v rámci své procesní obrany uvedl, že má za to, že je dluh promlčený. 3. Z provedených důkazů má soud za prokázaný následující skutkový stav: Smlouvou ze dne [datum] uzavřela [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] se žalovaným smlouvu o úvěru ve výši 6 290 Kč na pořízení zboží označeného jako„ věž“ s tím, že celková cena úvěru činila 8 676 Kč. Žalovaný se zavázal dluh splatit v 18 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 482 Kč vždy ke 14. dni v měsíci. [příjmení] písmem je zde uvedeno, že„ …zákazník podpisem této smlouvy žádá [právnická osoba] o poskytnutí úvěrového rámce a vydání kreditní karty dle obchodních podmínek [právnická osoba]“. 4. [ulice] podmínky platné a účinné ke dni uzavření smlouvy však žalobkyně k žalobě nepřipojila. Připojila ale obchodní podmínky smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty společnosti [právnická osoba] platné od [datum]. Ze sazebníku poplatků právního předchůdce žalobkyně účinného od 1. 2. 2001 byla zjištěna měsíční úroková sazba pro revolvingový úvěr ve výši 2,46%. Dále žalobkyně přiložila k žalobě úrokový lístek [číslo] platný od [datum]. 5. Z výpisu k O.K. kartě za období od [číslo] do [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný úvěr čerpal. 6. Dopisem ze dne [datum] odstoupil právní předchůdce žalobkyně od smlouvy o úvěru a vyzval žalovaného k úhradě částky 52 855 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum]. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva ze dne [datum]. 7. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 8. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 100 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník) právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. 10. Podle § 101 občanského zákoníku pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 11. Žalobkyně v reakci na písemné podání žalovaného navrhla, aby soud vydal rozsudek pro uznání. Soud v této souvislosti však návrhu žalobkyně nevyhověl, ačkoli žalovaný uvedl, že uznává existenci dluhu, nicméně výši takto uznaného dluhu nikterak nekonkretizoval, naopak uvedl, že neuznává příslušenství dluhu, nepamatoval si přesnou částku, kterou na svůj dluh uhradil, ani kdy přesně přestal splácet, a soud tak nemohl uzavřít, do jaké konkrétní výše žalovaný nárok žalobkyně uplatněný žalobou uznal. 12. Žalovaný během ústního jednání dne [datum] vznesl námitku promlčení, kdy soud této námitce přisvědčil, když má za to, že pokud nebylo právo vykonáno v promlčecí lhůtě, která uplynula nejpozději tři roky od zesplatnění dluhu, ke kterému došlo dne [datum], došlo tak nejpozději dne [datum] k promlčení dluhu. S ohledem na to, že žalovaný se promlčení dovolal, bylo na místě žalobu v celém rozsahu výrokem I. zamítnout, neboť promlčené právo nelze věřiteli přiznat a soud se tak z důvodu hospodárnosti řízení dále nezabýval okolnostmi uzavření smlouvy, ani výší požadovaných úroků, když měl za to, že tyto skutečnosti nebyly žalobkyní ve vazbě na datum uzavření předmětné smlouvy řádně tvrzeny, ani prokázány. 13. O náhradě nákladů řízení bylo výrokem II. rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., kdy právo na náhradu řízení by měl plně úspěšný žalovaný, který však výslovně uvedl, že žádné náklady v souvislosti s řízení nepožaduje a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.