4 C 282/2022-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] po žalované domáhala zaplacení částky 22 459 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 459 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 7 445 Kč a dále zaplacení smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 22 459 Kč od [datum] do [datum]. Žalobu odůvodnila tím, že jde o pohledávku na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] distančním způsobem prostřednictvím webových stránek žalobkyně poté co byla ověřena úvěruschopnost žalované. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 19 200 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle smlouvy. Součástí smlouvy byly sazebník a všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaná si při sjednání smlouvy zvolila volitelnou službu„ klidné spaní“ za poplatek ve výši 110 Kč a informační SMS servis za poplatek ve výši 29 Kč. Úvěr byl žalované vyplacen prostřednictvím bankovního převodu dne [datum] v částce 18 000 Kč. Protože žalovaná požádala o odklad splatnosti úvěru o 7 dní, splatnost úvěru nastala dne [datum]. Žalovaná celkem splatila částku 1 440 Kč, a to platbou ze dne [datum]. Žalobkyně dále vznesla nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty. Ke dni sepisu žaloby vyčíslila žalobkyně nesplacenou pohledávku tak, že tato celkem představuje částku 32 292,28 Kč sestávající z jistiny ve výši 18 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 4 320 Kč, poplatku za službu„ klidné spaní“ 110 Kč, poplatku za službu„ informační SMS servis“ 29 Kč a zákonného úroku z prodlení 2 388,28 Kč a účelně vynaložených nákladů 7 445 Kč. K účelně vynaloženým nákladům na vymáhání pohledávky žalobkyně uvedla, že jsou vypočteny na základě skutečně provedených úkonů. Žalobkyně je v případě prodlení oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované, a to paušálně ve výši 35 Kč denně (tato částka je dána rozpočtením nákladů na osoby, které se podílejí na řešení prodlení žalované, a to prostřednictvím telefonu, e-mailu či korespondence), maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Žalobkyně může posílat zpoplatněné upomínky, vždy za částku 105 Kč za jednu upomínku. Celková částka účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky je tedy 7 445 Kč, která se skládá z [číslo] dní násobených paušální náhradou 35 Kč denně, v období od [datum] do [datum], maximálně však ve výši 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky. Částka je složena z následujících položek: 27 SMS, 39 emailů a 8 telefonátů. Žalovaná se dostala do prodlení dne [datum], kdy neuhradila částku ve výši 22 459 Kč. Žalobkyně je tak dále oprávněna požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně se rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou a žalující stranu, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřily, zda s tímto postupem souhlasí, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žádný z účastníků na výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou prostředky komunikace na dálku s datem splatnosti [datum] (dále též jen„ smlouva“) bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr jiný než na bydlení ve výši 18 000 Kč coby celková výše úvěru a zároveň první tranše úvěru. Žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím tvořeným poplatkem za vybrané volitelné služby ve výši 139 Kč (služba„ klidné spaní“ za poplatek 110 Kč měsíčně a služba„ informační SMS servis“ za poplatek ve výši 29 Kč měsíčně) a s poplatkem za sjednání úvěru dle čl. VIII. smlouvy ve výši 4 320 Kč. Jednorázová výše splátky – při čerpání celého úvěrového limitu činila 22 459 Kč. Datum splatnosti úvěru byl sjednán na [datum] RPSN představovalo 1269,72 %. Z žalobních tvrzení plyne, že žalovaná požádala o odklad splatnosti úvěru o 7 dní. Nový den splatnosti tak nastal [datum]. Dle čl. 2 sazebníku platného od [datum] (dále též jen„ sazebník“) jako součásti smlouvy činil poplatek za„ prolongaci 7“ 5,13 % z nesplacené jistiny. Dne [datum] provedla žalovaná úhradu ve výši 1 440 Kč. Článkem 3. sazebníku bylo ujednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, a to paušálně ve výši 35 Kč denně, maximálně však 490 Kč za jeden kalendářní měsíc vymáhání pohledávky a dále je oprávněna posílat zpoplatněné upomínky v případě, že žalovaná dluží buď část, nebo celou půjčku (včetně poplatků) a nevyužila možnosti splatnost půjčky odložit. Článkem 3. sazebníku bylo také ujednáno právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Z všeobecných obchodních podmínek platných od [datum] (dále též jen„ VOP“) plyne pro případ prodlení žalované ujednání smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení (čl. 6 odst. 6.4). Článkem 4. odst. 4.5 VOP bylo ujednáno, že:„ Částky zaplacené dlužníkem budou použity nejprve na úhradu výdajů, které je třeba nahradit, poplatku, poté pokut, poplatku z prodlení, smluvních pokut, úroků z prodlení, smluvního úroku, a nakonec na zaplacení jistiny úvěru. Nebude-li částka zaplacená dlužníkem postačovat na pokrytí stávajícího dluhu, bude z nesplacené částky stávajícího dluhu dále účtován poplatek z prodlení, s čímž dlužník výslovně souhlasí.“ Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli bylo zjištěno, že dne [datum] byla zaevidována transakce s variabilním symbolem [číslo] (shodným s čl. VIII. smlouvy) ve výši 18 000 Kč ve prospěch protiúčtu č. [bankovní účet] (uvedeného jako číslo účtu žalované ve smlouvě). Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzývána k úhradě dlužné částky, avšak bezvýsledně. 4. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1958 odst. 1 o.z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. 6. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 9. Podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhr