4 C 295/2022-12 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 14 750 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení žalovaného na základě smluv o úvěru [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], která pohledávky z uvedených smluv postoupila žalobkyni. Žalobkyně žalobou požadovala pouze rozdíl mezi poskytnutou a splacenou částkou, a to z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů. Žalobkyně s původním věřitelem, společností [právnická osoba], uzavřela dne [datum] podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), smlouvu o postoupení pohledávek, kterou převedla na žalobkyni i pohledávku z titulu smluv o zápůjčce za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky učiněné podle § 1883 občanského zákoníku bylo původním věřitelem učiněno dopisem ze dne [datum]. Ze smluv o úvěru [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] je zřejmé, že smluvní strany spolu uzavřely dvě smlouvy o úvěru, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalovanému celkem částku 22 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti v místě jeho bydliště, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zapůjčenou částku ze smlouvy [číslo] vrátit s navýšením o 6 691 Kč (3 570 Kč úrok, 1 500 Kč poplatek zpracování spotřebitelského úvěru, 1 621 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení v 52 pravidelných týdenních splátkách po 264 Kč (poslední splátka ve zbytku). Žalovaný neplatil řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradil celkem pouze 1 500 Kč. S ohledem na tuto skutečnost žalobkyně uplatňovala zaplacení 5 500 Kč jakožto rozdíl mezi poskytnutými prostředky a úhradou ze strany žalovaného. Zapůjčenou částku ze smlouvy [číslo] se zavázal žalovaný vrátit s navýšením o 10 987 Kč (4 760 Kč úrok, 3 131 Kč za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka), v 24 pravidelných měsíčních splátkách po 1 083 Kč (poslední splátka ve zbytku). Žalovaný neplatil řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradil celkem pouze 5 750 Kč. S ohledem na tuto skutečnost žalobkyně uplatňovala zaplacení 9 250 Kč jakožto rozdíl mezi poskytnutými prostředky a úhradou ze strany žalovaného. Vedle toho žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky a dále až do zaplacení. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že smlouvy o úvěru jsou s ohledem na výši poplatků absolutně neplatné ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku a žalobkyni tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovanému ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku, a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 750 Kč, kdy tato částka představuje rozdíl mezi poskytnutou jistinou a částkami zaplacenými žalovaným, a to spolu s úrokem z prodlení, a to podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 750 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.