4 C 75/2022-17 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovaném zaplacení částky 34 780 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z úvěru a zákonného úroku z prodlení z jistiny, a to z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru, kdy zesplatněná část jistiny činí 27 063 Kč, dlužné splátky 4 500 Kč (jistina 2 937 Kč, úroky 1 563 Kč), smluvní pokuty za opožděné splátky 1 497 Kč (3x 499 Kč) a smluvní pokuty ode dne zesplatnění ve výši 1 420 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] jejímž předmětem byl standardní neúčelový úvěr na částku 30 000 Kč. Žalobkyně převedla na účet žalovaného dne [datum] částku 27 500 Kč, když částka ve výši 2 500 Kč byla převedena na účet zprostředkovatele jako provize. Žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s navýšením v celkové výši 37 500 Kč, a to v 25 pravidelných měsíčních splátkách po 1 500 Kč, přičemž první splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, proto žalobkyně dne [datum] odeslala žalovanému písemné oznámení o zesplatnění úvěru. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Ze smlouvy [číslo] soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, žalovaný se naproti tomu zavázal takto poskytnutou částku vrátit v celkem 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč s navýšením tak, že celková splatná částka bude představovat 37 500 Kč, přičemž dle smlouvy činila zápůjční úroková sazba 21,55 % ročně a výše RPSN 35,2 %. Podle článku IV bod 1. písm. d) smlouvy se smluvní strany dohodly, že úvěr (nebo jeho část) se stane splatným následkem prodlení zákazníka s úhradou jedné splátky nebo jen její části po dobu delší než dva měsíce s tím, že okamžik splatnosti nastává dnem, kdy poskytovatel úvěru odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. V bodě 2. písm. a) článku IV. smlouvy si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení, v bodě 2. písm. c) byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč, a to za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný jako zákazník dostane do prodlení dohodnuté měsíční splátky po splatnosti úvěru. Podle článku IV bod 4. písm. b) smlouvy má žalobkyně dále právo na úhradu 100 Kč za odeslání každé upomínky z důvodu nesplácení úvěru. Z důvodu, že žalovaný řádně nehradil stanovené splátky, žalobkyně ho opakovaně vyzývala k jejich úhradě, a to upomínkami ze dne [datum] a [datum], následně žalobkyně dopisem ze dne [datum] informovala žalovaného o skutečnosti, že celý úvěr ke dni [datum] zesplatnila a opět žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. Z bonity smlouvy o úvěru a tabulky umoření pro smlouvu [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně evidovala nedoplatek ve výši 31 563 Kč. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje zaplacení jistiny ve výši 27 063 Kč společně s neuhrazenými dlužnými splátkami ve výši 4 500 Kč a dále částku 300 Kč jako náhradu za tři odeslané upomínky po 100 Kč, částku 1 497 Kč jako smluvní pokutu za tři opožděné splátky po splatnosti úvěru (3 x 499 Kč) a částku 1 420 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši ke dni zesplatnění, a to za období ode dne následujícího po zesplatnění, tj. [datum], do dne sepsání žaloby, tj. [datum]. Žalobkyně dále prokázala, že žalovanému zaslala dne [datum] předžalobní upomínku, která byla součástí dopisu obsahujícího oznámení o zesplatnění úvěru. 4. Na základě obsahu listinných důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle něhož žalobkyně uzavřela se žalovaným platnou úvěrovou smlouvu ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“). Podle ustanovení § 2048 a 2049 o.z. jednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 5. Protože žalovaný, která proti žalobě ničeho nenamítal a neuvedl žádné skutečnosti na svou obranu, porušil své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru a svůj dluh z titulu nesplaceného úvěru ani přes písemné výzvy ze strany žalobkyně do dnešního dne zcela neuhradil, shledal soud nárok žalobkyně na zaplacení žalovaných dlužných částek zcela po právu. V daném případě byla výše smluvních pokut (36,5 % p.a.) sjednána v přiměřené výši, a proto i v této části bylo nároku žalobkyně vyhověno. Z uvedeného důvodu tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to smluvní úrok ve výši 21,55 % ročně, když tato výše úroku nepřesahuje trojnásobek běžného smluvního úroku pro úvěry a půjčky poskytované bankami v daném období, a zákonný úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o.z., obojí z nesplacené jistiny úvěru ve výši ke dni zesplatnění úvěru, a jdoucí ode dne následujícího po zesplatnění až do zaplacení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 917 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 739 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 780 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Ustanovením § 14b a.t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a.t. jsou tak kumulativně splněny. Povinnost úhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.