4 C 90/2022-46 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se po žalované žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení částky 32 496,40 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou došlo dne [datum] poté co původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet úvěr k uzavření Smlouvy [číslo] s produktovým názvem [anonymizováno 7 slov] [rok], jejíž součástí byly též smluvní podmínky. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 15 000 Kč, když žalovaná podpisem smlouvy stvrdila převzetí celé této částky. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 17 731 Kč. Poplatek byl ve smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: úrok ve výši 12 088 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 143 Kč. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli zaplatit (jistina zápůjčky + poplatek) činila 32 731 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku zaplatit v hotovosti v 78 týdenních splátkách, přičemž výše každé měsíční splátky od první do předposlední činí 420 Kč, poslední měsíční splátka pak činila 391 Kč. Žalovaná na pohledávku původního věřitele uhradila celkem částku ve výši 8 200 Kč. Žalovaná však dále neplnila své smluvní povinnosti řádně a včas, původnímu věřiteli tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně které je žalovaná v prodlení, přičemž tato byla kapitalizována ke dni [datum] a je po žalovaném požadována pouze v částce 7 500 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 794,67 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalované s hrazením jednotlivých splátek a c) sankčních poplatků ve výši 1 300 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek původního věřitele a za poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k datu úplaty [datum] a o tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne [datum]. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku 33 291,07 Kč sestávající z jistiny 12 479,80 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 11 216,60 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 794,67 Kč a sankčních poplatků ve výši 1 300 Kč. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do [datum]. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobkyně za žalovanou uplatňovala smluvní úrok ve výši 88 % p.a. z jistiny 12 479,80 Kč jdoucí ode dne [datum] do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení. Žalovaná ani následně neuhradila ničeho. 2. Během ústního jednání dne [datum] žalobkyně odkázala na žalobní návrh a setrvala na svých tvrzeních a návrhu. 3. Žalovaná se k žalobě v průběhu celého řízení nevyjádřila, k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila. 4. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel spol. [právnická osoba], [IČO], postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni spol. [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO], a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne [datum], který byl předán k doručení dne [datum], jak je patrné z potvrzení o podání. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o spotřebitelském úveru [číslo] ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. [právnická osoba]) a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 o.z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 15 000 Kč Celková dlužná částka sestávající z poskytnuté zápůjčky 15 000 Kč, poplatku za zápůjčku, který byl stanoven ve výši 17 731 Kč (sestávající se z těchto položek: úrok ve výši 12 088 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 143 Kč). Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala vrátit v 78 pravidelných týdenních splátkách po 420 Kč (poslední částka ve zbytku, tj. ve výši 391 Kč). Ve smlouvě bylo dále sjednáno, že zápůjční úroková sazba činí 88 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 161,71 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni [datum] s tím, že v žalobě požadovala smluvní pokutu v částce nižší, a to 7 500 Kč, a dále výpočet zákonného úroku z prodlení ke dni [datum] ve výši 794,67 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalované byla dopisem ze dne [datum] zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, avšak žalovaná i přesto na dlužné částce neuhradila ničeho. 6. Podle § 2 odst. 1 o.z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 7. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 8. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 11. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 12. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách České národní banky (Tabulka B1 .1.2) plyne, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR činila v březnu 2020, kdy byla uzavřena shora specifikovaná smlouva o zápůjčce, 7, 56 %. 13. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi žalovanou a původním věřitelem, spol. [právnická osoba], [IČO], byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o.z., a to na poskytnutí jistiny ve výši 15 000 Kč. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce soud shledal absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první o.z. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 o.z. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ve spojení s daty z databáze na webu ČNB, podle kterých činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v březnu 2020 výši 7,56 %, by bylo možné akceptovat až trojnásobek této sazby, to je 22,68 % ročně. V daném případě však úrok činí 88 % p.a. a RPSN p