5 C 86/2022-15 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se vůči žalované domáhá zaplacení částky 18 400 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnil tím, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále také„ původní věřitel“), byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě níž byla žalované poskytnuta částka 24 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření úvěrové smlouvy. Dále žalobce uvedl, že poskytnuté prostředky se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli s navýšením o 4 080 Kč na úrocích, dále 4 800 Kč na odměně za administrativní činnost a 13 680 Kč hotovostní inkaso splátek, celkem tedy s navýšením o 22 560 Kč, a to v 80 týdenních splátkách po 582 Kč. Žalovaná uhradila původnímu věřiteli pouze 5 600 Kč, následně původní věřitel pohledávku za žalovanou postoupil žalobci. 2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 3. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že původní věřitel, [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], uvedenou smlouvou podle § 1879- 1886 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), postoupil pohledávku za žalovanou žalobci. Současně původní věřitel dopisem ze dne [datum], který dle podacího lístku byl odeslán žalované dne [datum], splnil svoji informační povinnost vůči žalované týkající se postoupení pohledávky. 4. Ze smlouvy [číslo] která odkazovala na smluvní podmínky, je zřejmé, že smluvní strany spolu uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se zavázal původní věřitel poskytnout žalované částku 24 000 Kč s tím, že žalované byla celá částka předána v hotovosti v místě jejího bydliště, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit s navýšením o 22 560 Kč, celkem se zavázala zaplatit původnímu věřiteli částku 46 560 Kč v 80 pravidelných týdenních splátkách po 582 Kč. 5. Žalobce uvedl, že žalovaná neplatila řádně a včas dohodnuté splátky, když uhradila celkem pouze 5 600 Kč. S ohledem na tuto skutečnost žalobce uplatňoval zaplacení 18 400 Kč (24 000 Kč – 5 600 Kč) na nevrácené jistině. Vedle toho žalobce uplatňoval zákonný úrok z prodlení od [datum], tj. od splatnosti, která byla žalované známa při uzavírání (neplatné) smlouvy o úvěru, až do zaplacení. Žalobce prokázal, že žalované byla zaslána poštou předžalobní upomínka ze dne [datum], odeslaná žalované dne [datum]. 6. Soud se zabýval platností úvěrové smlouvy, přičemž vzal v úvahu judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005 a sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, podle níž je v rozporu s dobrými mravy a nepřípustně sjednaný smluvní úrok, který přesahuje dvoj až trojnásobek běžného úroku, za který poskytují v daném čase a místě obdobný produkt banky. V posuzované věci má soud za to, že odměna za poskytnutí úvěru, která činila celkem 22 560 Kč, což rozloženo do 80 týdnů představuje roční úrok ve výši 14 664 Kč, kterážto částka je 61 % ročního úroku z poskytnuté jistiny. Ve smlouvě je uveden smluvní úrok 20,74 % ročně, nicméně ten vychází nesprávně toliko z dílčí částky úroku 4 080 Kč. Referenční sazba RPSN, za kterou banky v daném období poskytovaly úvěry v srpnu 2019 pro domácnosti na spotřebu se splatností od jednoho roku do pěti let činila podle veřejně dostupné databáze [příjmení] [příjmení] [jméno] [číslo] UK1, 8,78 %, maximální přípustná sazba tak dle shora uvedené judikatury by mohla činit až 26,34 % p.a., a maximální přípustná sazba RPSN 25,73 % ([příjmení] [příjmení] [jméno] [číslo] UK4 pro srpen 2019 činila 8,59 %). Činila-li sazba RPSN reálně 61 %, je sjednaný smluvní úrok v rozporu s dobrými mravy. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je s ohledem na výši poplatků absolutně neplatná ve smyslu ustanovení § 588 o.z. a žalobci tak vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované ve smyslu ustanovení § 2991 o.z., a proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 18 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od [datum] až do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142a o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci byla přiznána plná náhrada nákladů řízení spočívajících v zaplaceném soudním poplatku 1 000 Kč, odměně dle ustanovení § 14b bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby podle ustanovení § 11 odst. 1 advokátního tarifu (předžalobní výzva, sepis žaloby, převzetí a příprava zastoupení a vyjádření ve věci samé) po 300 Kč za jeden úkon právní služby, paušální náhradě výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu po 100 Kč za tři úkony právní služby a konečně navýšení o 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč Celkem na nákladech řízení bylo přiznáno 2 452 Kč. 9. Lhůta k zaplacení byla u obou výroků rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř. část věty před středníkem, platební místo u nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o.s.ř.