5 C 89/2022-42 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 21 862,12 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi spol. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou došlo dne 18. 5. 2020, poté co původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet úvěr, k uzavření smlouvy [číslo] s produktovým názvem„ D S0 HC týdenní 02/ 2020“, jejíž neoddělitelnou součástí byly též smluvní podmínky. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 10 000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli poplatek v částce 12 321 Kč. Poplatek byl ve smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: 1) úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 88 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba, 2) částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, 3) částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli zaplatit (jistina zápůjčky + poplatek) činila 22 321 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku zaplatit v hotovosti v 78 týdenních splátkách, přičemž výše každé splátky od první do předposlední činí 287 Kč, když první měsíční splátku byla žalovaná povinna zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Poslední splátka pak činila 222 Kč. Žalovaná na pohledávku původního věřitele uhradila celkem částku ve výši 4 800 Kč, a to třemi platbami v období od 22. 5. 2020 do 3. 9. 2020. Uhrazené platby byly započteny ve výši 1 633,02 Kč na jistinu 10 000 Kč, která tak byla ponížena na 8 366,98 Kč. Další uhrazené platby ve výši 3 166,98 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 12 321 Kč, které byly poníženy na 9 154,02 Kč. Žalovaná neplnila své smluvní povinnosti řádně a včas, původnímu věřiteli tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně které je žalovaná v prodlení, přičemž tato byla kapitalizována ke dni 1. 2. 2022 a je po žalované požadována pouze v částce 5 000 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 279,37 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalované s hrazením jednotlivých splátek a c) sankčních poplatků ve výši 0 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek původního věřitele a za poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 s účinností k datu úplaty 1. 2. 2022 a o tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku 22 141,49 Kč sestávající z jistiny 8 366,98 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 8 495,14 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 279,37 Kč a sankčních poplatků ve výši 0 Kč. Dopisem ze dne 1. 2. 2022 byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 22 141,49 Kč, a to nejpozději do 17. 3. 2022. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobkyně za žalovanou uplatňuje smluvní úrok ve výši 88 % p.a. z jistiny 8 366,98 Kč jdoucí ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 8 366,98 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná poté již neuhradila žádnou částku. Žalobkyně za žalovanou ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 21 862,12 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 279,37 Kč, smluvním úrokem ve výši 88 % p.a. z jistiny 8 366,98 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 8 366,98 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože výzva jí byla doručena řádně do vlastních rukou, k projednání věci před soudem se pak nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované a žalobkyně, pouze za účasti zástupce žalobkyně. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 bylo zjištěno, že původní věřitel spol. [právnická osoba], [IČO], postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne 1. 2. 2022, který byl předán k doručení dne 11. 2. 2022, jak je patrné z potvrzení o podání. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy nazvané„ smlouva o spotřebitelském úvěru“ [číslo] ze dne 18. 5. 2020 (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. [právnická osoba]) a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle ustanovení § 2390 o.z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 10 000 Kč s tím, že podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že jí uvedená částka byla předána při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se proti tomu zavázala půjčenou částku vrátit spolu se zaplacením poplatku za zápůjčku ve výši 12 321 Kč, to vše v 78 pravidelných týdenních splátkách po 287 Kč (poslední částka ve zbytku, tj. ve výši 222 Kč). Na str. 1 smlouvy bylo dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 88 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 174,27 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni 1. 2. 2022 ve výši 5 124 Kč (žalobou požadována smluvní pokuta 5 000 Kč) a výpočet zákonného úroku z prodlení ke dni 1. 2. 2022 ve výši 1 230 Kč (žalobou požadován kapitalizovaný úrok z prodlení 279,37 Kč). Žalobkyně prokázala, že žalované byla dopisem ze dne 20. 5. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, předaná k poštovní přepravě dne 24. 5. 2022, jak plyne z potvrzení o podání. 5. Podle § 2 odst. 1 o.z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 6. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 7. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 11. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách [obec] národní banky, databáze časových řad [příjmení] (tabulka B1 [číslo]) je zřejmé, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami