5 C 90/2022-29 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 32 756,12 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi spol. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitel“) a žalovanou došlo dne 5. 10. 2019, poté co původní věřitel posoudil schopnost žalované splácet úvěr, k uzavření smlouvy [číslo] s produktovým názvem D [ulice] v hotovosti týdenní [číslo], jejíž neoddělitelnou součástí byly též smluvní podmínky. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 17 000 Kč, když žalovaná podpisem smlouvy stvrdila převzetí celé této částky. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaná zavázala zaplatit původnímu věřiteli poplatek v částce 12 162 Kč. Poplatek byl ve smlouvě vypočten jako součet následujících kalkulačních položek ve smlouvě přesně zvlášť kapitalizovaných: 1) úrok; zápůjční úroková sazba ve výši 29 % p.a. byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba, 2) částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, 3) částka za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celková částka, kterou se žalovaná zavázala původnímu věřiteli zaplatit (jistina zápůjčky + poplatek) činila 29 162 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou částku zaplatit v hotovosti ve 45 týdenních splátkách, přičemž výše každé splátky od první do předposlední činí 649 Kč, když první měsíční splátku byla žalovaná povinna zaplatit v den, kdy uplyne měsíc od data uzavření smlouvy, a každou další splátku až po předposlední vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního období. Poslední splátka pak činila 606 Kč. Žalovaná na pohledávku původního věřitele uhradila celkem částku ve výši 4 031,64 Kč, a to čtyřmi platbami v období od 5. 10. 2019 do 7. 1. 2021. Uhrazené platby byly započteny ve výši 2 500 Kč na jistinu 17 000 Kč, která tak byla ponížena na 14 500 Kč. Další uhrazené platby ve výši 1 531,64 Kč byly započteny na poplatky spojené s poskytnutím a správou úvěru ve výši 12 162 Kč, které byly poníženy na 10 630,36 Kč. Žalovaná neplnila své smluvní povinnosti řádně a včas, původnímu věřiteli tak v důsledku prodlení žalované vzniklo právo na uhrazení: a) smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně které je žalovaná v prodlení, přičemž tato byla kapitalizována ke dni 1. 2. 2022 a je po žalované požadována pouze v částce 8 500 Kč, b) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení požadovaného pouze ve výši 808,50 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalované s hrazením jednotlivých splátek a c) sankčních poplatků ve výši 300 Kč, přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek původního věřitele a za poplatky za upomínky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 s účinností k datu úplaty 1. 2. 2022 a o tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna dopisem ze dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka původním věřitelem kapitalizována na částku 33 564,62 Kč sestávající z jistiny 14 500 Kč, poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 9 456,12 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 8 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 808,50 Kč a sankčních poplatků ve výši 300 Kč. Dopisem ze dne 1. 2. 2022 byla žalovaná zároveň vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 33 564,62 Kč, a to nejpozději do 17. 3. 2022. Jako příslušenství pohledávky pak dále žalobkyně za žalovanou uplatňuje smluvní úrok ve výši 29 % p.a. z jistiny 14 500 Kč jdoucí ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % p.a. jdoucí z jistiny 14 500 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. Žalovaná poté již neuhradila žádnou částku. Žalobkyně za žalovanou ke dni podání žaloby eviduje a touto žalobou nárokuje pohledávku sestávající z výše specifikované částky ve výši 32 756,12 Kč a příslušenství tvořeného kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 808,50 Kč, smluvním úrokem ve výši 29 % p.a. z jistiny 14 500 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % p.a. z jistiny 14 500 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, přestože výzva jí byla doručena řádně do vlastních rukou, k projednání věci před soudem se pak nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované, žalobkyně a zástupce žalobkyně, kteří svou účast na jednání řádně a včas omluvili. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 bylo zjištěno, že původní věřitel spol. [právnická osoba], [IČO], postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO], a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem původního věřitele jako postupitele ze dne 1. 2. 2022, který byl předán k doručení dne 11. 2. 2022, jak je patrné z potvrzení o podání. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci. Ze smlouvy o zápůjčce – D- zelená v hotovosti [číslo] ze dne 5. 10. 2019 (dále též jen„ smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly rovněž smluvní podmínky, má soud za prokázané, že původní věřitel (spol. [právnická osoba]) a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 o.z., na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované částku 17 000 Kč s tím, že podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že jí uvedená částka byla předána při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se proti tomu zavázala půjčenou částku vrátit spolu se zaplacením poplatku za zápůjčku ve výši 12 162 Kč, to vše ve 45 pravidelných týdenních splátkách po 649 Kč (poslední částka ve zbytku, tj. ve výši 606 Kč). Na str. 1 smlouvy bylo dále uvedeno, že zápůjční úroková sazba činí 29 % p.a. a roční procentní sazba nákladů vztahující se k zápůjčce činí 285,13 %. Žalobkyně dále k důkazu předložila výpočet smluvní pokuty ke dni 1. 2. 2022 ve výši 8 500 Kč a výpočet zákonného úroku z prodlení ke dni 1. 2. 2022 ve výši 808,50 Kč. Žalobkyně prokázala, že žalované byla dopisem ze dne 20. 5. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k úhradě dluhu, předaná k poštovní přepravě dne 24. 5. 2022, jak plyne z potvrzení o podání. 5. Podle § 2 odst. 1 o.z. každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 6. Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 7. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 234/2005, dále například sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“ 11. Z veřejně dostupné databáze na webových stránkách [obec] národní banky, databáze časových řad [příjmení] (tabulka B1 [číslo]) je zřejmé, že úroková sazba korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v