7 C 103/2022-18 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobci částku 17 488,55 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti z úvěrové smlouvy ze dne 16. 2. 2004, kterou uzavřel zůstavitel [jméno] [jméno], narozený dne 1. 2. 1960, který zemřel dne 28. 1. 2018 (dále jen„ právní předchůdce žalované“), s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] (v době uzavření smlouvy o úvěru [právnická osoba]). Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout právnímu předchůdci žalované úvěrový rámec ve sjednané výši a současně mu byla poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byl právní předchůdce žalované oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce s tím, že čerpané prostředky se zavázal splácet včetně úroků a poplatků za bankovní služby, a to v minimálních měsíčních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše z částky, která byla vyčerpána v předchozím měsíci, vyúčtovaných poplatků, částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tak nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě s datem splatnosti. Za dobu trvání smluvního vztahu došlo k tomu, že právní předchůdce žalované zemřel, pročež právní předchůdce žalobce úvěrovou smlouvu ukončil ke dni 1. 3. 2018. Žalovaná, která nastoupila do práv svého manžela jakožto zůstavitele poté na dluh žalobci ani přes zaslanou předžalobní výzvu neuhradila žádnou částku, proto žalobce podal žalobu v této věci. 2. Žalobce ani žalovaná se k výzvě soudu, která byla opatřena doložkou, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), nevyjádřili. Soud tak má za to, že účastníci s tímto postupem soudu souhlasí a rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o.s.ř. 3. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 ve spojení s přílohou [číslo] (seznam postupovaných pohledávek) bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], uvedenou smlouvou podle § 1879- 1886 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Informační povinnost ohledně postoupení pohledávky na žalobce byla vůči žalované splněna odesláním předžalobní upomínky ze dne 21. 2. 2022, jak je patrné z podacího lístku. 4. Žalobce podáním doručeným soudu dne 4. 4. 2022 vzal žalobu co do částky 1 400 Kč zpět, když žalovaná částku v této výši uhradila žalobci dne 24. 3. 2022. Žalobce dále uvedl, že částku 1 400 Kč započetl na kapitalizovaný úrok z úvěru 12 890,02 Kč a nadále tak požaduje zaplacení jistiny 17 488,55 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 490,02 Kč do 24. 3. 2022 a dále úrok ve výši 17,88 % ročně z částky 17 488,55 Kč od 25. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do 24. 3. 2022 v částce 6 127,73 Kč a dále ve výši 8,5 % ročně z částky 17 488,55 Kč od 25. 3. 2022 do zaplacení. 5. Podle § 96 odst. 1,2,4 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Souhlasu žalovaného není třeba, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. V daném případě vzal žalobce zpět žalobu ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 1 400 Kč ještě dříve, než začalo jednání, soud proto podle § 96 odst. 1,2,4 o.s.ř. řízení ohledně této částky zastavil, aniž vyžadoval souhlas žalované. 6. Ze smlouvy [číslo] ze dne 16. 2. 2004 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] (dále jen„ Multiservis“), uzavřel s právním předchůdcem žalované [jméno] [jméno] dne 16. 2. 2004 smlouvu o úvěru. Podpisem této úvěrové smlouvy právní předchůdce žalované výslovně potvrdil, že se seznámil se sazebníkem poplatků [anonymizováno], který je nedílnou součástí smlouvy o úvěru. Právní předchůdce žalované podpisem smlouvy o úvěru požádal [anonymizováno] o poskytnutí úvěrového rámce a vydání úvěrové karty dle obchodních podmínek [anonymizováno]. Prostřednictvím kreditní karty byl právní předchůdce žalované oprávněn čerpat revolvingový úvěr, který se zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 17,88 % ročně z dlužné jistiny. Jelikož právní předchůdce žalované zemřel, právní předchůdce žalobce ke dni 1. 3. 2018 úvěrovou smlouvu ukončil. Žalobce, na kterého pohledávka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 přešla, vyčíslenou pohledávku přihlásil do dědického řízení po zemřelém právním předchůdci žalované. Podle usnesení Okresního soudu Plzeň- sever č.j. 11 D 114/2018- 126 ze dne 4. 7. 2019 se žalovaná jako manželka zůstavitele [jméno] [jméno], narozeného dne 1. 2. 1960, stala nabyvatelkou pohledávky žalobce ke dni úmrtí zůstavitele ve výši 18 488,55 Kč z titulu nesplaceného zůstatku revolvingového úvěru [číslo] poskytnutého původním věřitelem [právnická osoba] Z výpisu ke kreditní kartě MoneyCard Fix za období od 13. 2. 2018 do 1. 3. 2018 bylo zjištěno, že celková dlužná částka ze smlouvy [číslo] činila 17 488,55 Kč. 7. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 502 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. je dlužník od doby poskytnutí peněžních prostředků povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. 9. Podle ustanovení § 1701 odst. 1 o.z. dluhy zůstavitele přecházejí na dědice, ledaže zákon stanoví jinak. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu, který vyplynul z listinných důkazů předložených soudu žalobcem, soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a právním předchůdcem žalované byla uzavřena platná smlouva o úvěru dle shora citovaných zákonných ustanovení, úrok byl sjednán v přiměřené výši. Žalovaná proti nároku žalobce uplatněného žalobou nic nenamítala, netvrdila ani neprokazovala žádné skutečnosti, kterými by jakkoli zpochybnila, že nárok žalobce je po právu. Soud tak vyhověl žalobě v části nedotčené částečným zpětvzetím žaloby, jak co do žalované jistiny, tak i co do smluvního úroku a úroku z prodlení v souladu s § 1970 o.z. dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované v § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Soud dále výrokem III. tohoto rozsudku s ohledem na skutečnost, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, uložil žalobci povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení v plném rozsahu úspěšný. Žalovaná je proto povinna hradit žalobci náklady řízení v částce 3 916,10 Kč Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, dále odměna advokáta ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2., odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), dále za jeden úkon právní služby (částečné zpětvzetí žaloby) ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 a.t. ve výši 910 Kč dle § 14b odst. 3 a.t. ve spojení s § 7 bod 3 a.t.; z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za čtyři úkony právní služby po 100 Kč v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, a ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) citované vyhlášky, vše zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 506,10 Kč, když zástupce žalobce je plátcem této daně.