7 C 103/2022-28 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobou doručenou soudu dne 1. 3. 2022 se žalobce domáhal proti žalované zaplacení částky 17 488,55 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti z úvěrové smlouvy ze dne 16. 2. 2004, kterou uzavřel zůstavitel [jméno] [jméno], narozený dne 1. 2. 1960, který zemřel dne 28. 1. 2018 (dále jen„ právní předchůdce žalované“), s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] (v době uzavření smlouvy o úvěru [právnická osoba]). Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout právnímu předchůdci žalované úvěrový rámec ve sjednané výši a současně mu byla poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byl právní předchůdce žalované oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce s tím, že čerpané prostředky se zavázal splácet včetně úroků a poplatků za bankovní služby, a to v minimálních měsíčních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše z částky, která byla vyčerpána v předchozím měsíci, vyúčtovaných poplatků, částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tak nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě s datem splatnosti. Za dobu trvání smluvního vztahu došlo k tomu, že právní předchůdce žalované zemřel, pročež právní předchůdce žalobce úvěrovou smlouvu ukončil ke dni 1. 3. 2018. Žalovaná, která nastoupila do práv svého manžela jakožto zůstavitele poté na dluh žalobci ani přes zaslanou předžalobní výzvu neuhradila žádnou částku, proto žalobce podal žalobu v této věci. Dne 18. 5. 2022 soud ve věci rozhodl rozsudkem č. j. 7 C 103/2022- 18. Následně dne 10. 6. 2022, ve znění podání ze dne 21. 6. 2022 žalobce vzal žalobu částečně zpět s tím, že žalovaná dne 25. 4. 2022 uhradila částku 1 400 Kč a dne 25. 5. rovněž částku 1 400 Kč, které žalobce započetl na úhradu kapitalizovaného úroku z dlužné jistiny úvěru. Žalobce nyní nadále požaduje úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni 25. 5. 2022 ve výši 6 383,74 Kč, kapitalizovaného úroku ke dni 25. 5. 2022 ve výši 9 228,55 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 17 488,55 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení ve výši 8,50 % a úroku ve výši 17,88 % ročně z částky 17 488,55 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) může žalobce vzít za řízení návrh na jeho zahájení zpět, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 o.s.ř. pak soud v případě zpětvzetí návrhu řízení zcela nebo zčásti zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Žalovaná se na výzvu soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, zda souhlasí s částečným zpětvzetím žaloby, a proto soud její souhlas podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal. S ohledem na shora uvedené soud postupoval ve smyslu ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a výrokem I. tohoto usnesení řízení částečně zastavil v rozsahu zpětvzetí, tj. co do částky 2 800 Kč, a výrokem II. tohoto usnesení rozhodl o částečném zrušení rozsudku č.j. 7 C 103/2022- 18 ze dne 18. 5. 2022 v části výroku I. ohledně zaplacení příslušenství z žalované jistiny a dále ve výroku IV. rozsudku, který se týká nákladů řízení, když vyhlášený rozsudek v době podání částečného zpětvzetí nebyl v právní moci. Rozsudek zůstává nadále v platnosti v části výroku I., kterým byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 17 488,55 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ke dni 25. 5. 2022 ve výši 6 383,74 Kč, kapitalizovaným úrokem ke dni 25. 5. 2022 ve výši 9 228,55 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 17 488,55 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení ve výši 8,50 % a úrokem ve výši 17,88 % ročně z částky 17 488,55 Kč od 26. 5. 2022 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení bylo nově rozhodnuto podle § 146 odst. 2 o.s.ř., který stanoví, že pokud některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný. V dané věci soud dospěl k jednoznačnému závěru, že procesní zavinění zastavení řízení nese v plném rozsahu žalovaná, která žalovanou pohledávku žalobci zčásti uhradila až po podání žaloby v této věci, čímž zavinila, že žalobce byl nucen se se svým nárokem obrátit na soud. Ten proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto usnesení, tedy žalobci přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 5 380 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, který se žalobci nevrací, odměna advokáta ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2., odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění), dále za dva úkony právní služby (částečné zpětvzetí žaloby ze dne 1. 4. 2022 a částečné zpětvzetí žaloby ze dne 21. 6. 2022) ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 a.t. ve výši 2x 910 Kč dle § 14b odst. 3 a.t. ve spojení s § 7 bod 3 a.t.; z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby po 100 Kč v celkové výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky, a ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) citované vyhlášky za dva úkony právní služby, tj. 600 Kč; vše zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 760 Kč, když zástupce žalobce je plátcem této daně.