7 C 12/2022-35 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu [okres] dne 17. 8. 2021 se žalobce domáhá zaplacení částky 34 426,72 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 140,77 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 190,88 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 34 426,72 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 10% a zaplacení úroku ve výši 29% ročně z částky 34 426,72 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo]. Nedílnou součástí smluvního ujednání jsou smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce, otištěné za zadní straně smlouvy. Právní předchůdce žalobce jako poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná smlouvou zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 35 959 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků ze zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11 028 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29% ročně sjednanou na straně 1. smlouvy o zápůjčce, odměně za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 15 017 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 914 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 4 498 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 30. 9. 2020. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazeno 13. 9. 2019. Ke dni 19. 2. 2020 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení, dlužná jistina činila částku 34 426,72 Kč, dlužný poplatek částku 21 820,28 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalované na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 34 426,72 Kč, dále úrokem ve výši 29% ročně sjednaným na straně 1 smlouvy o zápůjčce, a to od 1. 10. 2020. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 22 500 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávky 18. 12. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 73 819,83 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky, zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 73 819,83 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tak požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 34 426,72 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2 190,88 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 140,77 Kč, úroků ve výši 29% ročně z dlužné jistiny ve výši 34 426,72 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 10% ročně z dlužné jistiny ve výši 34 426,72 Kč od 17. 12. 2020 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2 190,88 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29% ročně, počítaný z dlužné jistiny, ve výši 34 426,72 Kč od 1. 10. 2020 do 18. 12. 2020, ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 4 140,77 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 10% ročně, počítaný z dlužné jistiny ve výši 34 426,72 Kč od 13. 10. 2019 do 18. 12. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána k úhradě dlužné částky. 3. Okresní soud [okres], usnesením ze dne 29. 11. 2021, čj. 25 C 300/2021 – 19, které nabylo právní moci dne 5. 1. 2022, vyslovil svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu Plzeň – sever, jako soudu místně příslušnému. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 5. žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů, když zástupce žalobce i žalovaná se práva účasti na projednání věci vzdali. 6. Podle § 2 odst. 1. Občanského zákoníku, každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 7. Podle § 2 odst. 3. Občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 8. Podle § 580 Občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakože právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US [číslo] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením Občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. značka 33 Odo 243/2005, se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“. 11. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 bylo zjištěno, že postupitel, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobci v souladu s ustanovením § 1879 a následující Občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 12. Z důkazu: smlouva o zápůjčce ze dne 30. 3. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako zapůjčitel a žalovaná jako vydlužitel uzavřeli smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 Občanského zákoníku a následující. [právnická osoba] se zavázala žalované poskytnout částku 45 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnutou částku 45 000 Kč zapůjčiteli uhradit s navýšením 35 959 Kč v 18 měsíčních splátkách, splatných vždy ke konci splátkového období, přičemž první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Výše jedné splátky od první do předposlední činí 4 498 Kč a poslední splátka činí 4 493 Kč [ulice] % sazba nákladů na spotřebitelský úvěr (dále jen RPSN) činí 127,12%. 13. Uzavřenou smlouvu o zápůjčce ze dne 30. 3. 2019 soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Smlouva o zápůjčce se příčí dobrým mravům, jako celek je tak absolutně neplatnou dle ustanovení § 588 věta 1. Občanského zákoníku. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ustanovení § 577 Občanského zákoníku je vyloučena. Právní předchůdce žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdce žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absurdně velké navýšení 127,12% ročně, a to za stavu kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 8,20% ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností od 1 do 5 roků). Dle výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu, spisová značka 33 Odo 234/2005 by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení 24,6% ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o zápůjčce ze dne 30. 3. 2019 za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li smlouvu o zápůjčce věřitel pro to, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz. např. rozhodnut