7 C 120/2022-18 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobkyně se vůči žalované domáhala zaplacení celkové částky 15 680 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaná dluží žalobkyni z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [příjmení]: Z [bankovní účet], a to za období od 11. 10. 2019 do 31. 3. 2020, dále od 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 a od 16. 10. 2020 do 31. 12. 2020. Současně žalobkyně po žalované požadovala náhradu nákladů na mimosoudní uplatnění ve výši 3x 300 Kč za každou odeslanou výzvu k úhradě zákonného poplatku podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ustanovením § 2a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 205/1999 Sb. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovanou vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již v žalobě a žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Žalobkyně postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistila, že žalovaná je provozovatelem motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3, [registrační značka], [příjmení]: Z [bankovní účet], které je v registru vozidel evidováno jako provozované. Z výzvy ze dne 3. 9. 2020, ze dne 2. 12. 2020 a z výzvy ze dne 10. 5. 2021 bylo zjištěno, že za období od 11. 10. 2019 do 31. 3. 2020, dále od 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 a od 16. 10. 2020 do 31. 12. 2020 nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Ve výzvách byla stanovena zákonná lhůta k úhradě 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvků ve vazbě na uvedené lhůty stanovené ve výzvách nastala postupně dne 17. 11. 2020, 15. 2. 2021 a 24. 7. 2021. Žalobkyně dále doložila, že žalované zaslala dne 8. 12. 2021 předžalobní výzvu k úhradě dluhu. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a to § 2 odst. 1 písm. f), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činí denní příspěvek 35 Kč. Při 448 dnech jde celkem o částku 15 680 Kč. Poplatek za výzvu k zaplacení činí podle ustanovení § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která provádí zákon [číslo] Sb. 300 Kč, za tři odeslané výzvy k úhradě tak žalobkyně má nárok na 3x 300 Kč. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou dluhu marným uplynutím zákonných lhůt stanovených ve shora uvedených výzvách a je povinna žalobkyni uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 o.z. rovněž zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných poplatků za nepojištěné vozidlo, a to vždy ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě až do zaplacení. Žalobě bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobce prokázal, že je plátcem DPH, přísluší mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši 1 200 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 252 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč.