7 C 129/2022-19 — Okresní soud Plzeň-sever

Žalobce se vůči žalovanému domáhal zaplacení celkové částky 13 671 Kč s příslušenstvím, kterou dle žalobního tvrzení žalovaný dluží žalobci z titulu neuhrazeného zákonného poplatku za nepojištěné vozidlo [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], a to za období od 19. 3. 2019 do 15. 6. 2019 a od 20. 3. 2020 do 1. 6. 2020. Současně žalobce po žalovaném požadoval náhradu nákladů na mimosoudní uplatnění ve výši 2x 300 Kč za odeslané výzvy k úhradě zákonného poplatku podle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s ustanovením § 2a prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 205/1999 Sb. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobcem předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalobce s tímto postupem vyjádřil souhlas již v žalobě a žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Žalobce postupem podle § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zjistil, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu s objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], které je v registru vozidel evidováno jako provozované. Z výzvy ze dne 16. 4. 2020 a z výzvy ze dne 3. 9. 2020 bylo zjištěno, že za období od 19. 3. 2019 do 15. 6. 2019 a dále od 20. 3. 2020 do 1. 6. 2020 nebylo vozidlo pojištěno, a to v rozporu s § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. Ve výzvách byla stanovena zákonná lhůta k úhradě 60 dní v souladu s § 4 odst. 6, odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Splatnost příspěvků ve vazbě na uvedené lhůty stanovené ve výzvách nastala postupně dne 30. 6. 2020 a 17. 11. 2020. Žalobce dále doložil, že žalovanému zaslal dne 20. 1. 2020 předžalobní výzvu k úhradě dluhu. Výše příspěvku, který má být zaplacen, je vypočtena jako součin dní, po které je vozidlo nepojištěno a denní sazby stanovené včetně paušální částky nákladů na vymáhání vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., a to § 2 odst. 1 písm. i), když v posuzované věci, s přihlédnutím k druhu vozidla, činí denní příspěvek 93 Kč. Při celkem 147 dnech jde o částku 13 671 Kč. Poplatek za výzvu k zaplacení činí podle ustanovení § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která provádí zákon [číslo] Sb. 300 Kč, za dvě odeslané výzvy k úhradě tak žalobce má nárok na 2x 300 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dluhu marným uplynutím zákonných lhůt stanovených ve shora uvedených výzvách a je povinen žalobci uhradit podle § 1, 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve vazbě na § 1970 o.z. rovněž zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných poplatků za nepojištěné vozidlo, a to vždy ode dne následujícího po uplynutí lhůty k úhradě až do zaplacení. Žalobě bylo s ohledem na shora uvedené skutečnosti vyhověno v plném rozsahu. Úspěšný žalobce má podle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají ze soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po 300 Kč a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobce prokázal, že je plátcem DPH, přísluší mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů ve výši 1 200 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. 252 Kč. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč.