7 C 207/2021-24 — Okresní soud Plzeň-sever

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu Plzeň – sever dne 22. 7. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 7 159,61 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 15. 3. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 %. 2. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 20. 12. 2019 mezi společností [právnická osoba], sídlem [adresa], Gzira, GZR [číslo], Malta, jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 14. 8. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 7 159,61 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 14. 3. 2021. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Úvěruschopnost žalované ověřoval původní věřitel a nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované. Úvěr byl poskytnut z účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] s uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu. Upomínka byla žalované zaslána právním zástupcem žalobce dne 20. 4. 2021. Celková výše nároku po zohlednění dílčích plateb činí 7 159,61 Kč. 3. V doplnění žalobních tvrzení žalobce uvedl, že žalovaná částka se skládá se součtu výběrů a poplatků za výběry v celkové výši 4 715,02 Kč, dále z náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč dle čl. VI. odst. 1 písm. a) smlouvy a z úroků za období čerpání ve výši 1 694,59 Kč. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému ústnímu jednání se nedostavila. 5. Podle § 2 odst. 1 občanského zákoníku, každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s Listinou základních práv a svobod a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit. 6. Podle § 2 odst. 3 občanského zákoníku, výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 7. Podle § 580 Občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakože právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle nálezu Ústavního soudu IV. US [číslo] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením Občanského zákoníku, ale především článku 36 Listiny. 9. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR spis. značka 33 Odo 234/2005, dále např. spis. značka 21 Cdo 1484/2004 se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají prověřitelé na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“. 10. Žalobce prokázal, že je aktivně legitimován k podání žaloby, když ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 bylo zjištěno, že postupitel [právnická osoba], sídlem [adresa], Gzira, GZR [číslo], Malta, pohledávku vymáhanou touto žalobou postoupil žalobci v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno původním věřitelem oznámením ze dne 20. 4. 2021. 11. Z důkazu smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 14. 8. 2020 soud zjistil, že původní věřitel, úvěrující společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], Gzira, GZR [číslo], Malta, a žalovaná, uzavřeli smlouvu ve smyslu § 2395 občanského zákoníku a násl. [právnická osoba] se zavázala žalované poskytnout úvěr až do výše úvěrového limitu 80 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet způsobem uvedeným ve smlouvě, konkrétně čl. V., a to tak, že minimální splátka bude činit 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem úvěru a poplatkem za čerpání nebo 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy každý měsíc ten jistý kalendářní den, ke kterému byly finanční prostředky dle smlouvy připsány na jeho bankovní účet. Počet splátek závisí na délce doby trvání úvěru a skutečné vyčerpané výši. Další bližší podmínky upravují obchodní podmínky. Úroková sazba dle čl. II. odst. 4 činí 11,75 % měsíčně. RPSN smlouvy o úvěru činí 279,29 %. 12. Uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 14. 8. 2020 soud považoval za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Smlouva o úvěru se příčí dobrým mravům jako celek, soud jí tak shledal absolutně neplatnou dle ust. § 588 věta první občanského zákoníku. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. § 577 občanského zákoníku je vyloučena. Právní předchůdce žalobce zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, právní předchůdce žalobce do smluvních ujednání zahrnul povinnost dlužníka platit absolutně velké navýšení 11,75 % měsíčně, tj. 141 % ročně, přičemž celkové RPSN však činí dokonce 279,29 % ročně, a to za stavu, kdy obvyklý úrok při nezajištěném úvěru činil v době uzavření smlouvy 10,87 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností do jednoho roku), či 8,12 % ročně (dle statistiky ČNB průměrná úroková sazba u půjček a úvěrů poskytovaných peněžními ústavy v případě se splatností od jednoho do pěti roků). Dle výše citovaného usnesení Nejvyššího soudu ČR 33 Odo 234/2005 by bylo možné tolerovat maximální navýšení v podobě trojnásobku. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne 14. 8. 2020 za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy jako celek. Uzavře-li smlouvu o úvěru věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C [číslo]). Soud tak provedl vypořádání dle ust. § 2991 občanského zákoníku a násl. z titulu bezdůvodného obohacení. Z historie účtu žalované soud zjistil, že žalovaná čerpala celkem 10 000 Kč (dne 30. 9. 2020 částku 5 000 Kč, dne 17. 9. 2020 částku 5 000 Kč). Celkem žalovaná žalobci uhradila 7 647,28 Kč (dne 14. 9. 2020 částku 1 200 Kč, dne 17. 9. 2020 částku 4 447 Kč, dne 17. 9. 2020 částku 0,28 Kč, dne 14. 10. 2020 částku 1 000 Kč, dne 17. 12. 2020 částku 1 000 Kč). Dosud z titulu bezdůvodného obohacení nebylo žalovanou zaplaceno 2 352,72 Kč (10 000 Kč – 7 647,28 Kč = 2 352,72 Kč). Žalobě bylo zčásti vyhověno, pokud žalobce požadoval úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2 352,72 Kč ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku, přičemž počátek prodlení byl stanoven v návaznosti na upomínku, která byla obsažena v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 4. 2021. Oznámení o postoupení pohledávky bylo předáno poštovnímu úřadu téhož dne. Následujícího dne, tj. 21. 4. 2021 se již upomínka mohla dostat do sféry dispozice žalované. Žalovaná byla povinna plnit okamžitě, tj. 22. 4. 2021. Od 23. 4. 2021 se žalovaná ocitla v prodlení. Ve zbývající výši byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 13. O povinnosti žalobce doplatit soudní poplatek soud rozhodl podle zákona o soudních poplatcích zák. č. 549/1991 Sb., sazebník poplatků, poplatky za řízení, kdy dle položky 1 bod 1 písm. a) za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 20 000 Kč, činí soudní poplatek 1 000 Kč. Dle položky 2 bod 1 písm. a) za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, jehož předmětem je peněžité plnění do částky 10 000 Kč včetně, činí soudní poplatek 400 Kč. Dle položky 2 bod 2, pokud soud platební rozkaz nevydá, pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. 14. Žalobce současně s podáním žaloby uhradil soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud však elektronický platební rozkaz nevydal, musel tak žalobci doměřit soudní poplatek dle položky 1. Žalobce je tak povinen doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč, a to České republice na účet Okresního soudu Plzeň – sever ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. 15. O